Verva po 24 letech vsadila na útočníka ze země javorového listu. A v letních testech zazářil: 10 zápasů, 5 gólů, 4 asistence. „Co jsem viděl, je tady plno talentovaných hráčů. V přípravě se mi líbilo, jak je tým postavený. Myslím, že budeme nebezpeční,“ líbí se Nichollsovi.
Jeho předchůdce Lloyd Pelletier, první a do letoška i jediný Kanaďan v Litvínově, zvládl ve 44 utkáních 28 bodů (13+15). „Na Pelletiera jsem chodil koukat do první řady, to jsem ještě byl mládežník,“ pamatuje si nynější kapitán Michal Trávníček. Nicholls byl v té době ještě batole.
Nahradit má Robina Hanzla, kterého v létě zlákala ruská KHL. Neobsadí však jeho pozici centra druhé řady, tam se totiž přesunul Hanzlův mladší bratr Martin. Nicholls spolu s Černým rejdí na křídle.
„Robinův bratr je původní centr, takže ho dokáže nahradit. A Nicholls v přípravě ukázal, že lajně pomůže k ještě většímu počtu branek než v loňské sezoně. On je klasický koncový hráč, strašně nebezpečný s přesnou a pohotovou střelou, jak to Kanaďané mají. Loni nám to chybělo,“ zdůraznil Robert Kysela, generální manažer Vervy.
Nicholls však nemá jen kanadské hokejové instinkty. „Všichni mi říkají, že můj styl je evropský, že bych se sem mohl hodit. Radili mi, abych se poohlídl po práci tady,“ slýchával Nicholls, kterému je pětadvacet let. „K přechodu do Evropy mi pomohla i loňská zkušenost v Německu, teď se posouvám do ještě lepší ligy. Těším se!“
V německé DEL nastupoval za Straubing Tigers, ale jen krátce, předtím ještě působil v Colorado Eagles.
Rodák z Richmondu startoval v klubu Greater Vancouver Canadians, dlouho válel za Saskatoon Blades v juniorské WHL. Zkusil si i dospělácké AHL a ECHL. „Byl jsem draftovaným Torontem, ale smlouvu jsem pak podepsal s New York Rangers,“ přiblížil. „Miloval jsem Vancouver Canucks a mým nejoblíbenějším hráčem byl Markus Näslund. Rád jsem sledoval jeho útočnou hru.“
Do Litvínova se dostal díky synovi asistenta Darka Stránského. „S jeho Matějem jsem bydlel v juniorech. Pan Stránský mi zavolal a zeptal se mě, jestli si chci vyzkoušet hokej v Litvínově. Přikývl jsem, vždycky jsem si přál hrát v Česku,“ svítí Nichollsovi oči. „Vím, že Litvínov nedávno vyhrál titul, je vzrušující tu být. Dýchá tady na mě historie.“