S trenérem Růžičkou byl o startu na mistrovství domluvený během chvilky, pak však musel čekat, jestli v New Jersey, za které v NHL hraje, projde výstupní kontrolou.
A povedlo se. Fanoušci v Česku z toho mají radost, máte ji také?
Samozřejmě. Výstupní prohlídka je vždycky ošemetná, záleží na majiteli a na vedení klubu, jestli mi na mistrovství dovolí startovat. Jsem rád, že to všechno dopadlo dobře a že budu moct klukům ve Švýcarsku pomoct.
Měl jste obavy, že by vás klub nepustil?
Na konci základní části i během play-off jsem měl menší zdravotní potíže, ale nakonec všechno proběhlo v pořádku.
Mluvilo se o tom, že máte problémy s nohou. Co vám přesně bylo?
Já jsem se k tomu nevyjadřoval během play-off a nechci to dělat ani teď. Jediné, co můžu říct, je, že mě to nijak neovlivňuje, jsem je v pořádku.
Kdy vyrážíte do Švýcarska?
Ve tři čtvrtě na sedm večer. Amerického času samozřejmě.
Už jste se s trenérem Růžičkou domluvil, kdy na šampionátu nastoupíte?
To ne, ten telefonát mezi námi trval velice rychle. Jenom se zeptal, jak dopadla prohlídka a jestli jsem připravený, abych odletěl do Švýcarska. Řekl jsem, že ano. Pak už jsem řešil věci ohledně odletu.
Připadá v úvahu, že byste nastoupil už v sobotu proti Slovensku?
Nevím. Přiletím v devět hodin ráno po dlouhém nočním cestování. To je jedna věc. A ta druhá je, že jsem čtyři dny nebyl na ledě. Od úterý, kdy jsme vypadli ze Stanley Cupu. Uvidíme, jak se s trenérem domluvíme.
Dá se tedy spíš předpokládat, že nastoupíte až v neděli proti Bělorusku?
Asi tak.
Sledoval jste ze zámoří výsledky národního týmu?
Viděl jsem jenom výsledky, záběry bohužel ne, protože tu mám nějaké povinnosti a nebyl čas.
Co říkáte na poslední zápasy a na vysokou porážku s Kanadou?
Je jasné, že se určitě nepovedly tak, jak by si všichni představovali. Jak kluci, tak fanoušci a vedení. Pokud jsem ale četl dobře, tak v posledních zápasech sehrála velkou roli častá vylučování. To je věc, která se musí zlepšit. Tohle může strašně moc ovlivnit vývoj utkání i výsledky.
Loni jste po vyřazení ve čtvrtfinále se Švédskem říkal, že jste ještě tak velké zklamání nezažil. Platí to pořád?
Jestli narážíte na naše smolné vyřazení s Carolinou ve Stanley Cupu, tak obě prohry jsou trošku jiné.
V Quebeku jste prohráli gólem z prodloužení, s New Jersey jste 80 vteřin před koncem vedli 3:2 a pak dostali dva góly.
Těžko to skousávám. Tohle vyřazení určitě patří k nejhorším okamžikům mé kariéry. Nikdo nečekal, že vypadneme tak brzo, měli jsme vyšší ambice. Hlavně ten způsob, jakým jsme vypadli... Občas si řeknete: "Dobrý, neměli jsme na to."
Ale tentokrát to byl asi šok, že?
Přesně tak.
Byl ve vás po konci zápasu víc zmar, nebo naštvání?
Spíš jenom velké překvapení. Takové zaskočení, co se to vlastně stalo. Že jsme to během minuty a půl takhle projeli.
Od té doby uplynulo pár dnů a jistě jste o příčinách vyřazení hodně přemýšlel. Co se tedy na konci zápasu stalo?
Ono se to těžko hodnotí i s tím odstupem. Mohli jsme třeba vyhodit puk... Na druhou stranu se musí nechat, že Carolina si šla za vítězstvím do poslední minuty. Při vyrovnávacím gólu si dávali krásné křížné přihrávky. Otevřeli hru, aby si vypracovali šanci. Takhle to vlastně probíhalo v celé sérii. Oni se ničeho nebáli, šli si za vítězstvím.
Viděl jsem šoty z rozhodujícího zápasu a po gólu na 3:4 byl záběr na brankáře Brodeura. Vypadal hodně zdrceně. Vyčítal si tu branku?
Když je někdo považovaný za nejlepšího brankáře na světě, tak bude kritizovaný, že dostal dva góly během 80 vteřin. Nikdo se už nebude dívat, jaké ty střely byly. Kritika se vždycky snáší na nejlepší hráče, ale to je v pořádku. Na Martyho nemůžeme nic svádět.
Jak jste se vůbec rozloučili se sezonou?
Rozlučku bohužel nestihnu, protože ji máme dneska večer, ale já odlétám. Stačil jsem si s klukama jenom podat ruce, to bylo celé.
A přišlo na řadu nějaké hodnocení sezony?
Máme individuální mítinky, vedení vždycky zavolá, s kým chce mluvit. Pokud člověk chce, může mítink iniciovat sám. Nikdo mi ale nevolal a já také ne, protože bylo málo času a teď se musím plně soustředit na povinnosti v nároďáku.
