Hodně lidí se zlobí, že v osmnáctce bylo příliš hráčů ze Slavie, což považují za vaši práci. Jak to vnímáte?
Já vím. Ale moje práce je osmnáctka, dvacítka i A mužstvo. Všechno dělám já. Jenomže oni všichni zapomněli, že náplní té práce není nominace hráčů. Já pouze navrhuju trenéry a výkonný výbor je pak musí odhlasovat.
Takže odmítáte, že byste někdy na trenéry vyvíjel tlak?
Dovedete si představit, že bych se mohl panu Pešoutovi nebo Vláďovi Bednářovi podívat do očí, kdybych jim předtím řekl, jaké hráče mají vzít? Jsem trenér a v životě bych si do práce nenechal mluvit. Oba zkrátka dostali od výkonného výboru smlouvu na rok. Mužstvo si vybrali oni. Já si svůj názor samozřejmě řeknu, řekl jsem ho před turnajem i po něm. Teď je každej chytrej. Beru to, ale svůj názor jsem třeba Pešoutovi řekl už před mistrovstvím.
A jaký byl?
Ať při neúspěchu počítá s tím, že mu lidi otlučou o hlavu, že je v týmu osm hráčů ze Slavie. Ještě jednu věc jsem chtěl vysvětlit.
Prosím.
Pokud jde o Moravu a juniory, tak na mistrovství mohl hrát jenom ročník 89 a mladší. Nemohl tam být ročník 88 a 87. A kolik takových kluků hrálo ve finále juniorské extraligy? A druhá věc je, že nemám argumenty proti trenérovi, který mi řekne: ‘Vyzkoušel jsem 65 hráčů a rozhodl jsem se pro tyto.‘ Upozorňoval jsem, že na můj vkus je v týmu moc hráčů od nás. Že bych dva tři nebral. Ale rozhodnutí bylo na panu Pešoutovi.
"Dovedete si představit, že bych se mohl panu Pešoutovi nebo Vláďovi Bednářovi podívat do očí, kdybych jim předtím řekl, jaké hráče mají vzít? Jsem trenér a v životě bych si do práce nenechal mluvit." |
Máte pravdu, mladým dávám obrovskou příležitost v juniorech i v dorostu. Je to moje vize. Letos jsme na to ve Slavii i trochu doplatili a nezvládli čtvrtfinále se Vsetínem. Ale těší mě, že jsme ho hráli s mladými hráči. Na to konto si Martin Pešout mužstvo zřejmě vybral. Protože ti kluci byli hodně ohraní. On si za tím stál, ty hráče znal, protože s nimi rok dělal. Od července vyzkoušel přes šedesát hokejistů a já to tak beru.
Předseda svazu Kulhánek zmínil, že někteří hráči na šampionátu nehráli naplno, protože viděli, že v hledišti nejsou skauti ze zámoří. Co na to říkáte?
O tomhle nechci ani přemýšlet. Hráč, který jde hrát za národní mužstvo, přece musí bojovat. Ale víte co? Hrát zápasy o sestup není žádná sranda. Prožil jsem si to na vlastní kůži v šestaosmdesátém v Moskvě. Osmnáctka šla navíc do skupiny o udržení a měla už prohrané první utkání s Finskem. Hrajete o sestup, porazíte Lotyšsko a jdete na Německo, které se připravuje jenom na tyhle zápasy. Je tam deset mužstev a o sestup hrál pořadatel a Česká republika. A ten pořadatel byl Finsko!
Tím ale neúspěch omlouvat nejde, ne?
Samozřejmě, všichni jsme z toho hodně zklamaní, ale není to jednoduché. Já se těm klukům nedivím. Vždyť jim je sedmnáct. Zkrátka ten zápas o sestup nemuseli zvládnout. To se může stát. A řeči o skautech? Do toho nevidím, nebyl jsem tam. Problematika je jinde.
Kde?
Za dva roky nám odešlo do Severní Ameriky 47 hráčů. To není normální, to jsou skoro dvě mužstva.
Snažíte se nějak mladé hokejisty přesvědčovat, že jít do Ameriky je zbytečné?
Snažím, ale je to těžké. Řeknu vám příklad. Půjdeme si sednout mezi pátou šestou třídu a když se těch kluků zeptáte, jaký je jejich sen, tak vám všichni odpoví, že chtějí hrát v NHL. Myslím, že nenajdete hráče, který by si to nepřál. A to se bavíme o klucích, kterým je jedenáct let. Teď si vemte, že jim je šestnáct sedmnáct. A představte si, že je osloví agenti. Všichni rodiče jsou pak vykulený: ‘My máme agenta...‘ Agent dělá byznys a ví, že když kluka odveze, že tam bude na očích mnohem víc než tady.
"Hrát zápasy o sestup není žádná sranda. Prožil jsem si to na vlastní kůži v šestaosmdesátém v Moskvě." |
Přemýšlíme o tom. Jde o to vytvořit jim podmínky. Ale nemáte argument, když vám rodič řekne, že se to dítě naučí aspoň anglicky. Ať tam jde pět osm nejlepších, ale ostatní ať tu zůstávají. Ti ostatní se totiž vracejí horší než předtím.
Existuje přece studie Mezinárodní hokejové federace a ta chce pracovat na osvětě...
Já vím, ale co s tím chcete na svazu udělat? Vždyť žijeme ve svobodném státě. Chcete, aby jsme jim bránili násilně? To přece nejde. Svaz s tímhle nemůže dělat vůbec nic. Ale nejhorší je, že s tím nemůže dělat nikdo nic.
Můžete alespoň hráče a jejich rodiče informovat.
Ale informovanost je, plno klubů se snaží. Sleduju Moravu a hodně šikovných hráčů je ve Vítkovicích a v Třinci. A nedávno jsem se dozvěděl, že čtyři hráči z Vítkovic, kteří by měli hrát v osmnáctce a bojovat o to, abychom se vrátili do elitní skupiny, jde hrát radši do Kanady.
Je pro vás velký průšvih, že osmnáctka teď bude hrát místo s Kanadou třeba s Litvou?
Na mistrovství určitě, ale třeba Světový pohár zachováme. Chceme si pozvat ty nejlepší mužstva. Určitě budeme chtít konfrontaci s nejlepšími týmy zachovat. Ročník 90 je pořád kvalitní. Bohužel ale budeme zase čekat, kolik hráčů odejde. Bavil jsem se s trenéry sedmnáctky a ti tvrdí, že v ročníku 90 je až čtyřicet dobrých hráčů. Jsem zvědavý, kolik z nich bude hrát extraligu juniorů. Ale hrát! Nebavím se o tom, že budou na ledě jeden a půl třetiny a zbytek zápasu odsedí vzadu. Chtěl bych vidět průzkum o tom, kolik hráčů ročníku 1990 bude letos v juniorské soutěži hrát. To mě strašně zajímá.
Osmnáctku vede poprvé profesionální trenér. Co si od toho slibujete?
Dost. Marek Sýkora je velký profík, má obrovské zkušenosti, což na následujícím turnaji budeme potřebovat. Jsem rád, že to vzal právě on. Udělá hodně práce a jednoznačně věřím, že se vrátíme zpátky.
Byla jednoduchá volba, vybrat k týmu právě Sýkoru?
Bylo tam víc trenérů, ale Sýkora prošel na výkonném výboru jednohlasně. Vůbec nebylo pochyb, že by to měl dělat někdo jiný.
"Za dva roky nám odešlo do Severní Ameriky 47 hráčů. To není normální, to jsou skoro dvě mužstva. Svaz s tímhle nemůže dělat vůbec nic. Ale nejhorší je, že s tím nemůže dělat nikdo nic." |
Bude mít na výběr třicet až padesát hráčů. A on se musí rozhodnout pro třiadvacet. Agentům se samozřejmě nebude líbit, že vybral Pepíka, že nevzal Jirku, ale vzal Lojzíka. A když bude neúspěch, tak budeme číst... Já furt čtu, jak všichni berou peníze. Tady se furt berou peníze. My opravdu... My jsme švejkovci. To je normálně švejk vedle švejka. Každý ví nejlíp, jak to je. Já si myslím, že každý trenér chce mít úspěch a chce pracovat podle nejlepšího vědomí. Bylo by špatné, kdyby každý dal na nějaký názor a pak řekl: ‘Proč jsem si to neudělal podle sebe?‘
Jenomže osmnáctka sestoupila. A proti vám se také obrátilo, že kapitánem týmu byl váš syn. Jak on vůbec neúspěch strávil?
Těžko, jako všichni ostatní, vždyť před rokem skončil třetí. Takový je zkrátka hokej, bohužel se to stalo. Jediné dobré pro mě je, že neodejde do Kanady. Kdyby si ho trenéři vybrali, tak bude rád bojovat o návrat mezi elitu.
Krátce po šampionátu, kdy se na vás valila největší kritika, jste prohlásil: až mi skončí u svazu období, kdy jsem šéf trenérského úseku, můžu klidně skončit. To platí?
Určitě nejsem člověk, který by od něčeho utíkal. V žádném případě. Každý za tím něco vidí. Ale ten, kdo mě zná, ví, že mi jde jenom o sportovní stránku a o nic jiného. Já dneska, když budu chtít úplně svatej klid, tak můžu poslat svýho mladýho do Kanady. Mám pro něj strašně nabídek, ale řekl jsem ne. Během sezony jsem se naopak dohadoval s vedením Slavie, proč mladý nehraje za áčko. Řekl jsem, že má čas. Jinej táta by už ho tam možná dávno dal.
Proč tedy ještě nedostal šanci?
Ještě musel hrát v juniorech. Jeho čas možná přijde teď, ale musí si to vybojovat. Nebude to automaticky. Jasně ví, že si to musí vybojovat. Musí makat, musí tomu dát všechno. Jaký je hokejista? Možná má talent, ale to je všechno! Zatím to je hodně polívky, hodně knedlíků. A pak mě mrzí, když se dočtu, že o něm říkám, že je takový nebo makový. To jsou názory... Nejhorší je, když to říká někdo, kdo ho neviděl hrát. My se v tom vyžíváme.
Vidíte v tom závist?
Tak já nevím. Možná. Mě zajímá sportovní stránka. Přesně jste to řekl: já prosazuju mladé hráče. Prosazoval jsem je do áčka, prosazuju je v osmičce, v devítce, v dorostu i v juniorech. Příští rok, když přijdete na zápas juniorů, rád vám ukážu papír, kolik mladých hraje. U nás ty devadesátky hrát budou. Mám velkou obavu, aby Marek Sýkora nebyl pod velkým tlakem a nebál se vzít hráče ze Slavie, i když budou vyhraní. Už letos hrály v juniorech tři devadesátky. A už vidím ty řeči, když vezme kluky ze Slavie, že je na výkonném výboru protlačuju. Já přece dělám český hokej a slávistický hokej. A to je něco jiného!
"Kdo mě zná, ví, že mi jde jenom o sportovní stránku a o nic jiného. Já dneska, když budu chtít úplně svatej klid, tak můžu poslat svýho mladýho do Kanady. Mám pro něj strašně nabídek, ale řekl jsem ne." |
Stoprocentně. To musím! Mám kolikrát nepříjemnosti, ale musím. Slávistický hokej? Když se něco stane, tak přijďte a řekněte. To je moje zodpovědnost. Tady já řeknu, že v sedmé třídě jdou dva hráči do osmé. Ale národní mužstvo? Jenom chodím s návrhy, kdo by mohl být trenér, jde to na výkonný výbor a ten si všechno odhlasuje. Pak se s tím trenérem bavím, řeknu mu názory, on zase své. Ale zodpovědnost si nese on, protože si vybral hráče.
Takže ta chvilka, kdy jste se na práci ve svazu chtěl vykašlat, vás přešla?
Neřekl jsem, že se na to vykašlu. Řekl jsem, že mě to unavuje. Jestli si někdo myslí, že to dělám špatně, tak to dělat nemusím. Ale pochopte, že vždycky budou v hokeji dělat lidi, kteří budou z klubů. Přece: kdo by měl dělat český hokej, když ne lidi z klubů. Nebo víte o nějakých lidech? Řekněte mi nějaký lidi, který nejsou v klubech. Nebo mi řekněte trenéry, o kterých by se nemohlo napsat, že jim dělám trafiky. No tak řekněte, vždyť já všechny znám. Když tam dám Jandače, tak ho znám, protože trénoval ve Slavii. Když tam dám Jirku Kučeru, tak toho znám z nároďáku. Když tam dám Petra Rosola, tak jsem s ním hrál v Litvínově. Já znám dneska všechny. Franta Výborný... to je koloběh hokeje.
Rozzlobila vás kritika vaší osoby hodně?
Já to beru, kritika je kritika. Vím, že letošní sezona nebyla dobrá. Jediné, co mě mrzí, je, že jsme si navykli, že budeme pořád vozit zlaté medaile. To je jediné, co mi malinko vadí. Chceme se dostat do éry Sovětského svazu? To si toho už nikdo nebude vážit. Naopak. Český hokejový národ potřebuje, aby se na něco těšil. Vždyť sport svazuje nejvíc dohromady. My se dáme dohromady jenom díky sportu nebo když se stane nějaká tragédie.