A po zápase neslavil, jeho Kadaň doma v první lize poprvé ztroskotala, podlehla favoritovi 2:3.
„Z téhle strany jsem derby ještě nezažil, pocity byly velice zvláštní. Přece jen šlo o první oficiální zápas proti Chomutovu, který je mojí srdeční záležitostí.“
Jaké tedy bylo derby?
Pěkné, i když jsme padli. Zápas byl divácky atraktivní, nám utekla druhá třetina a už jsme nestihli srovnat. Ale hala byla skoro plná, lidi fandili. Pobavilo mě, že se spojily oba tábory fanoušků a skandovaly: Kdo neskáče, fandí Ústí.
Co vám dalo angažmá v Kadani?
Máme výborné mužstvo i partu, užívám si to. Dostal jsem novou chuť do hokeje, i když neříkám, že jsem ji neměl. Ale je to pro mě něco nového.
Nebyl jste naštvaný, když jste musel z Chomutova?
Já nebyl nikdy uražený, věděl jsem, že to jednou musí přijít. Je mi už pětatřicet. Chomutov se ke mně zachoval velice dobře, dal mi šanci v Kadani. Nabízel i jiné možnosti, když přestanu hrát. Ale já řekl, že ještě nejsem připravený skončit s hokejem.
A kdy to bude?
Nevím, asi se rozhodnu ze dne na den.
Sníte třeba o tom, že si vás Chomutov vytáhne na play-off?
Ne že bych to vzdal, ale nepřemýšlím o tom. Budu rád, když dostaneme do play-off Kadaň.
