Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čtyři důvody, proč Kanada dominuje světovému hokeji

Společná fotografie šampiónů. Uprostřed Světový pohár, zleva nejblíže Sidney Crosby, zprava Brad Marchand. | foto: AP

2 2016
Ať jsou hřiště úzká, či široká, zámořská velmoc vítězí a působí neporazitelně. Světový pohár potvrdil výsadní postavení země s bílým jednorožcem, javorovými listy a anglickými lvy ve znaku. Kanada po vítězství 2:1 ve druhém finále s Týmem Evropy ovládla další hokejovou sešlost.

Po zlatých jízdách na šampionátech v Praze a Moskvě. Po triumfech na posledních dvou olympijských turnajích.

Tam pokaždé skóroval ve finále Sidney Crosby a nepřehlédnutelný byl také v Torontu. Ovládl produktivitu a získal cenu pro nejužitečnějšího hráče turnaje. „Je neuvěřitelný,“ klaní se mu kouč Mike Babcock.

Podobně impozantně však působí celý kanadský výběr. Kde se vzala jeho síla? Prostou odpověď nabízí sám legendární Wayne Gretzky: „Stále se zlepšujeme. Hokej je naše hra.“

A další důvody?

Popularita

V zemi je registrováno přes 450 tisíc hokejistů mladších 20 let, nejméně pětkrát více než kdekoliv jinde. Obrovská základna se odráží v bezkonkurenční úrovni mládežnických soutěží, ze kterých se posléze brousí diamanty. Ještě k tomu jen té nejvyšší kvality, bez jediného kazu. Stejný přístup si nikde jinde dovolit nemohou.

Hokej je kanadskou chloubou a s jeho globalizací stoupá prestiž i dříve opomíjených turnajů, jako třeba mistrovství světa.

Titul světového šampiona začal zajímat i ty největší zámořské hvězdy - loni do Prahy dorazil zkompletovat sbírku Crosby, letos do Moskvy zase Corey Perry. Zámořský gigant na šampionátech ještě umocňuje pocit vlastní nedostižnosti.

Herní styl

Když Kanada chce hrát, působí naprosto suverénně. Z národa, který byl proslulý surovostí, se Kanaďané stali apoštoly moderního hokeje.

Fotogalerie

Vzali si to nejlepší z evropského umění, tedy skvělou techniku, cit pro kombinaci a svižné bruslení, a přidali své tradiční zbraně: zarputilost, bojovnost a odhodlání. Vše dokonale skloubil trenér Mike Babcock, považovaný za mistra oboru.

Veškeré zásluhy sice přisuzoval hráčům, bez trenérova unikátního důrazu na nejmenší detail a schopnosti bystře reagovat na vývoj hry by však Crosbyho parta těžko zvládala vyrovnané duely. Babcock umí určit vítězný směr.

Osobnosti

Babcock s Crosbym jsou pouze dvěma z mnoha obrovských person v kanadské kabině. Zámořská velmoc vládne i díky výjimečné generaci bohaté na rozené lídry a vítězné typy.

Skvěle hrál Jonathan Toews - trojnásobný vítěz Stanley Cupu bez odmlouvání přijal podřadnou pozici a potvrdil staré pořekadlo o tom, že velký herec zahraje i malou roli. „Prostě splní všechno, oč jej požádáme,“ pochvaloval si Babcock.

Trenérovi se povedlo najít řešení i na jeden z klíčových otazníků: Koho postavit ke Crosbymu a Patrici Bergeronovi? Útok zkompletoval Bradem Marchandem a ten se stal s pěti góly nejlepším střelcem turnaje.

A pak je tu ještě Carey Price. „Ve své kariéře jsem nezažil gólmana, který by dodával svému mužstvu větší klid,“ řekl o něm Babcock. Price sice od listopadu 2015 kvůli zranění nechytal, přesto na Světovém poháru v klíčových chvílích dokázal tým podržet famózními zákroky.

Domácí prostředí

Aby někdo mohl zaskočit Kanaďany, potřebuje ideální souhru okolností. Mimořádný výkon, přátelské publikum, nestrannost sudích.

Výběr Evropy splnil ve finálové sérii první podmínku, Kruegerovi svěřenci hráli skvěle. Pomoc od arbitrů, natož od diváků ovšem pochopitelně nepřišla.

NHL uspořádala prestižní turnaj v Kanadě, se svými rozhodčími, pravidly i fanoušky. Proti lokaci se protestovat nedá, nicméně otázka sudích bude ještě dlouho ošemetným tématem. Slovák Marián Gáborík se po finále zlobil: „Červená karta pro rozhodčí!“

Kanada by však dominovala i bez nich.







Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze