O úmrtí Karla Guta informoval v pondělí dopoledne Český svaz ledního hokeje (ČSLH), v jehož čele stál mezi lety 1994 až 2004.
"Karel Gut byl všeobecné respektovanou osobností našeho i mezinárodního hokeje," uvedl jeho současný prezident Tomáš Král. "Desetiletí, v němž stál v čele svazu, bylo nejúspěšnějším obdobím našeho hokeje a vděčíme mu za mnohé."
Někdejší vynikající obránce je členem Síně slávy Mezinárodní hokejové federace (IIHF) i Síně slávy českého hokeje. Jako čestný předseda ČSLH se účastnil i po odchodu z funkce všech jednání výkonného výboru. "Byl to i výborný člověk a všem nám bude chybět," podotkl Král.
Na Guta se bude vzpomínat jako na jednoho z nejlepších obránců české hokejové historie. Jeho ofenzivní styl byl v 50. letech, kdy vedl národní mužstvo jako kapitán, zcela průkopnický. Za 114 utkání v reprezentaci stihl nasázet 34 branek. Víc než leckterý útočník. V roce 1955 byl vyhlášen nejlepším obráncem mistrovství světa.
Gut, jenž strávil jedenáct sezon v pražské Spartě, se zúčastnil celkem tří zimních olympijských her a šesti světových šampionátů. Na skutečný velký úspěch však z různých důvodů nikdy nedosáhl. Jako hráč vybojoval tři bronzové medaile.
Až po letech se dočkal satisfakce. Jako kouč dovedl reprezentaci k titulům v letech 1976 a 1977, u jiných úspěchů byl coby ústřední trenér nebo šéf svazu. "Jasně, hráč si to užije nejvíc. Ale já byl fakticky u osmi z jedenácti zlatých medailí," řekl v rozhovoru pro MF DNES v roce 2008.
Gutův přínos pro český hokej ocenil i bývalý vynikají brankář Dominik Hašek, který momentálně vede českou Síň slávy. "Byl to člověk, který obětoval celý život hokeji. Nejdříve jako hráč, poté jako trenér a následně jako funkcionář. Myslím si, že na nejvyšší úrovni tady nikdo podobný nebyl," řekl Hašek.
Přestože se Gut v posledních letech již na fungování Síně slávy a uvádění nových členů aktivně nepodílel, v kontaktu s Haškem byli i nadále. "Pan Gut byl i historik a pamětník. Když jsme se potřebovali na něco zeptat, vždy jsme se na něj mohli obrátit a on měl k tomu co říct," uvedl Hašek. Guta osobně poznal jako aktivní hráč v 80. letech, kdy působil v domácí soutěži. "Jako první si ho ale pamatuji z televize, z doby, kdy trénoval," dodal Hašek.
Gut sklízel úspěchy na ledě, střídačce i jako funkcionářAť už Karel Gut působil v jakékoli hokejové roli, vždy se dočkal velkých úspěchů. Jako dlouholetý reprezentační kapitán přispěl ke třem bronzům z mistrovství světa, coby trenér národního týmu se podepsal pod světová zlata z let 1976 a 1977 a ve funkci předsedy svazu si vychutnal další čtyři tituly z MS i olympijské zlato z Nagana. Jako autor řady odborných publikací se Gut rovněž zasloužil o popularizaci hokeje. Člen Síně slávy domácího i světového hokeje zemřel dnes ve věku 86 let. Většinu své hráčské kariéry spojil rodák z Uhříněvsi, jenž vytvořil slavnou dvojici s Františkem Tikalem, se Spartou, s níž v roce 1954 vybojoval mistrovský titul. Jako ofenzivní obránce odehrál za reprezentaci 114 utkání a vstřelil 35 branek, startoval na šesti světových šampionátech a třech olympijských hrách. Na MS 1955 byl vyhlášen nejlepším obráncem turnaje. V polovině 60. let plynule přešel z hráčské do trenérské role a postupně koučoval Spartu, německý Landshut a čs. reprezentaci, kterou v letech 1976 a 1977 dovedl k titulu mistrů světa. "Přechod z hráčské do trenérské role proběhl v mém případě vlastně samovolně. Abych byl přesný, chtěli ho spoluhráči," vzpomínal na svůj přechod na lavičku Gut. Po spisovatelském intermezzu, kdy se s využitím vlastní hokejové dokumentace podílel na publikacích Zlatá kniha hokeje či Světový hokej, se v 90. letech vrátil zpět k hokejovému dění a v roce 1994 byl zvolen předsedou domácího svazu. Během svého desetiletého působení ve funkci výrazně přispěl k urovnání vztahů, po němž následoval zisk čtyř titulů mistrů světa i senzační olympijský triumf v Naganu. S pozicí šéfa českého hokeje se rozloučil v roce 2004 po MS na domácí půdě. "Pracoval jsem ve vrcholovém hokeji více než 50 let. Holešovickou halu jsem otevíral ještě oblečený do hráčského dresu a teď končím, odpusťte ten výraz, jako bafuňář v nejmodernější aréně Evropy. Uznejte, co víc si můžu přát?" vyznal se tehdy Gut. Ani poté však milovaný sport neopustil, podílel se například na publikaci Sto let českého hokeje a jako čestný předseda svazu se pravidelně účastnil jednání výkonného výboru. V roce 2007 dostal za svůj celoživotní přínos českému sportu Čestnou plaketu prezidenta republiky. |