Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hokej si na rodičích vyprosila, teď má mladá brankářka evropské stříbro

Švédská hokejistka Sofie Lundinová překonává českou brankářku Karolínu Juřicovou ve finále olympijského festivalu mládeže. | foto: Profimedia.cz

27 2016
Na jedné modré čáře stáli vyrovnaní havlíčkobrodští hokejisté, na druhé jejich soupeř z Písku. Vše bylo ve čtvrtek večer v Kotlině nachystáno na úvodní vhazování prvního utkání předkola druholigového play-off... Ještě předtím však došlo na jednu slavnostní událost. Pozornost všech přítomných na sebe strhla teprve patnáctiletá brankářka českého hokejového týmu Karolína Juřicová, která před pár dny získala se svými reprezentačními kolegyněmi stříbro na II. Zimních olympijských hrách mládeže v Norsku.

Přímo na ledovou plochu brodského zimního stadionu jí k tomu ve čtvrtek večer přišel popřát legendární hokejový obránce Jan Suchý, který stejně jako Karolína začínal kdysi s hokejem v Havlíčkově Brodě.

„Byl to krásný pocit, když mi pan Suchý blahopřál,“ rozplývala se mladá hokejistka, která prý doma musela rodiče poměrně dlouho přesvědčovat, než jí dali k hokeji svolení. „Můj mladší brácha ho hrál a já chtěla taky. Nakonec jsem naše přemluvila,“ prozradila s úsměvem.

V té době už jí ale bylo deset let. „Musela jsem se nejprve naučit bruslit. A jelikož už bych to asi nikdy nedohnala tak, abych se prosadila někde v útoku, postavila jsem se do branky,“ uvedla.

A jak se později ukázalo, byla to ta nejlepší volba nejen pro ni a mládežnický hokej v Havlíčkově Brodě, ale také pro ženský tým HC Cherokees Brno a ženskou reprezentaci. „Z pohledu cestování je to občas program na celý den. Hrajeme v Blansku, ale jezdíme na zápasy taky do Opavy, do Uničova nebo do Vsetína,“ svěřila se hokejistka brněnského týmu.

Slavnostní ceremoniál v minus dvaceti stupních Celsia

Trenérů je kolem ní během roku celá řada, ona ale stejně nejčastěji míří pro rady za svým brodským koučem a bývalým brankářem Havlíčkova Brodu Stanislavem Nerudou. „Pořád se za ním chodím na něco ptát. Jak mám trénovat a co dělat, abych se posunovala dál. Hodně mě podporuje. Jsem mu vděčná,“ posílá vzkaz.

A Nerudovy rady zúročila před několika dny právě také na už zmiňované olympiádě mládeže v Lillehammeru, kde si turnaj se svými kolegyněmi náramně užívala. Česká děvčata prohrála až ve finále s favorizovanými Švédkami 1:3.

„Chtěly jsme urvat první místo, ale já myslím, že ani stříbro není tak špatné,“ usmála se sympatická sportovkyně.

„Byla to pro nás všechny skvělá zkušenost. Moc se nám tam líbilo, perfektně se o nás starali a celou dobu jsme se s holkama cítily jako na opravdické olympiádě. Jednou bych si tam chtěla zahrát,“ zasnila se Karolína Juřicová.

Čas v olympijské vesničce prý nejraději trávila povídáním se spoluhráčkami. „Ven do města jsme samy nemohly, na nákupy nebyl čas, tak jsme si povídaly. Ani mobil jsem moc nepoužívala, akorát domů jsem občas napsala,“ přiznala dívka.

Oproti letošní mírné české zimě si v Norsku české hokejistky užily pořádný mráz. Také proto si Karolína přivezla kromě stříbra a hory zážitků i pořádné nachlazení.

„Při slavnostním ceremoniálu bylo nějakých minus dvacet stupňů,“ řekla sípavým hlasem.

A co jí po návratu domů nachystala na uvítanou pyšná maminka? „Jelikož jsem se vrátila hodně pozdě, tak mi udělala řízek a brambor,“ prozradila úspěšná česká hokejistka. „Svíčková by sice možná byla lepší, ale i tak jsem si pochutnala,“ dodala s úsměvem.





Tvarohovo-krupicový dort
Tvarohovo-krupicový dort

Potěšte rodinu rychlou dobrotou

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze