Roman Málek je totiž stále hráčem Slavie a jeho nový zaměstnavatel se musí vyrovnat jak s Magnitogorskem, tak se Slavií.
Jeho angažování tedy vyjde zájemce hodně draho. „Když jsem letěl z Magnitogorsku, myslel jsem, že mám po sezoně. Teď už ale věřím, že se to vyřeší,“ řekl ve čtvrtek odpoledne.
V úterý jste se vrátil do Čech. Už jste začal trénovat?
Dneska jsem byl poprvé. Právě jsem přijel z tréninku. Jsem rád, že mi Beroun vyšel vstříc a můžu tam trénovat. Šest dní jsem nebyl na ledě a už to bylo znát.
Z vašeho rychlého a nečekaného konce v Magnitogorsku jste se už vzpamatoval?
Už se tím nezabývám. Nebylo to moje rozhodnutí. Klub mě propustil a tím to skončilo.
Jak jste se rozloučil se spoluhráči?
Oznámili mi to v sobotu po tréninku, to už v hale skoro nikdo nebyl. A trochu mě překvapilo, že když jsem v neděli přišel, tak už to všichni věděli. A jak jsem se rozloučil? Se všemi jsem si podal ruku a popřál jim hodně štěstí. Pak už jsem na zimák nešel, vyřizoval jsem si svoje věci před návratem do Čech.
Nelitujete zpětně svého rozhodnutí odejít do ruské ligy?
V žádném případě! Strávil jsem tam pět měsíců a jsem vděčný za tu zkušenost, jak hokejovou, tak životní. Šel jsem tam s tím, že to bude těžké. I v minulosti tam několik kluků předčasně skončilo. Myslel jsem ale, že mě to nepotká. Měl jsem tam výborné podmínky, klub o mě stál. S takovýmto koncem jsem nepočítal…
Kdybyste byl teď na začátku angažmá v Magnitogorsku, udělal byste něco jinak?
Ne. Všechno jsem dělal tak, jak jsem cítil, že je nejlepší. Snad kdybych měl o dvě nuly víc, tak by byla situace jiná. Ale kdo ví…
Klub místo vás angažoval hvězdu NHL, brankáře Nabokova. Tamní bohaté kluby se předhánějí, kdo přivede větší hvězdu. Neštve vás, že jste vlastně přišel o práci kvůli výluce v NHL?
Hráčů z NHL si v Rusku hrozně váží. Pro ně jsou na prvním místě. Situace je letos opravdu zvláštní. Trh je hráči z NHL přesycený, nejenom v Rusku, ale v celé Evropě. A že Magnitogorsk podepsal Nabokova? S tím nic nenadělám.
Až do minulé sezony jste byl nedotknutelný. Slavii jste přivedl k titulu, byl jste hýčkaná hvězda. Pak jste ale po výměně do Plzně musel několikrát dokazovat, co ve vás je. Změnilo to nějak váš přístup k hokeji?
Brankáři jsou hodně na očích. Samozřejmě mi bylo příjemněji, když jsme vyhráli titul. Když se daří, lidé vás zastavují na ulici, vyjadřují se obdivně. Jsou vás plné noviny. Když to nejde, je to zase přesně obráceně. Ale hodně hráčů změní dres kolikrát za kariéru, já byl vyměněný jednou a jsem za to nakonec rád. Pomohlo mi to hokejově a nakonec jsem se díky tomu dostal i do toho Ruska. Navíc, je mi sedmadvacet a věřím, že mám nejlepší roky kariéry před sebou.
Jak vnímáte zprávy o vašem příštím působišti? Zajímá se o vás Plzeň, ale třeba také Třinec. A Vladimír Růžička dokonce prohlásil, že vás nepustí do Sparty.
To mi kamarádi hned volali. Docela jsme se tomu zasmáli. Ale vážně. Zatím jsou to všechno spekulace. Jde o to, jak se vyrovnají případní zájemci se Slavií a s Magnitogorskem. Po včerejším jednání s agentem věřím, že se to vyřeší. Ale jestli mám být upřímný, tak když jsem letěl z Magnitogorsku, myslel jsem, že mám po sezoně.
Preferujete nějaký konkrétní klub? Třeba Plzeň, kde jste loni zazářil?
Zatím je předčasné o něčem mluvit a nezáleží jenom na mě. Spíš na tom, jak se domluví kluby. Ale jasně, radši bych byl v Čechách. Ale nebráním se ani zahraničnímu angažmá.
Vaše manželka je těhotná. Netlačí na vás, abyste zůstal doma?
Samozřejmě, že je ráda, že jsem teď doma a já jsem taky rád, že mohu být s ní. Ale že by na mě naléhala, abych zůstal za každou cenu v Čechách, to ne. Ona je statečnější než já (smích).
Dokdy byste chtěl mít jasno o příštím působišti?
Rád bych měl jasno do konce příštího týdne. Je to trochu patová situace, ale věřím svému agentovi Robertu Spálenkovi, že to nějak zvládne.
Nucená pauza uprostřed sezony není nic příjemného. Navíc v Rusku jste také nechytal pravidelně. Nemáte obavu, jak na tom budete s formou, až začnete chytat?
Tak na to vůbec nemyslím. Jsem pořád stejný brankář. V Rusku byly trochu jiné podmínky pro hokej. Věřím, že mi to pomohlo. A jakou budu mít formu? Uvidíme, až začnu chytat. Snad nemusím nikomu dokazovat, že umím chytat. Ale na druhou stranu, klub, který mě angažuje, mi musí věřit.
