Čím to, že je Kladno v lize překvapivě stále tak vysoko?
Tým je kompaktní. Máme mezi sebou minimální komunikační problémy, trenéři nám dali důvěru a hráči ji přístupem nezklamali.
A herně? Soupeři nemají rádi váš důrazný styl plný hákování.
Nebude to dlouho trvat a celý hokej se bude ubírat cestou hrubé síly. Technici to budou mít čím dál těžší. Jsem rád, že se nás soupeři bojí. Jenom tím se můžeme vyrovnat lepším týmům, které si myslí, že mají technické hráče a koukají na nás jako primadony.
Nehrozí týmu teď zrádná euforie?
Poslední dva zápasy ve Varech a s Plzní, to bylo uspokojení. Euforie sama není špatná. Odběhli jsme od poctivé hry někam do nebe.
Může se Kladno dostat do play-off?
Věřil jsem, že nebudeme poslední. Teď doufám, že budeme hrát tak, abychom byli spokojeni. Možná to není správné, ale chci hrát tak, abych mohl po zápase přijít domů, jít si nakoupit a lidi mi říkali, že jsme bojovali.
Mluví s vámi lidé často?
Hodně. Mně se všechno vrací.
A kdyby Kladno do play-off nepostoupilo, budete zklamaný?
Nepřipouštím si to. Beru to tak, že příští zápas hrajeme se Vsetínem. Nesvazuju se tím.
Ztratili jste náskok před soupeři dotírajícími na osmičku. Teď vás čeká právě zápas ve Vsetíně. Na Moravě jste v sezoně ještě nezískali ani bod. Proč?
Když vynechám zápas s Plzní, hrajeme doma poctivý, srdnatý a odvážný hokej. Přijedeme ven a jako bychom tohle všechno nechali v kabině. Vytrácí se nám chuť a odvaha odvést stoprocentní práci.
Patříte k nejtrestanějším hráčům v lize, a to se už ani neperete. Občas oslabíte mužstvo zbytečným faulem uprostřed hřiště.
S tím mám celoživotní problém. Kdybych se ještě pral, to už by mě z týmu vyhodili. Spoluhráči mě znají. Někdy i na tréninku člověk takhle vybouchne.
Co vás tak vyprovokuje?
Obléknu se do výstroje a jsem někde jinde. Mám hokej rád. Někdo adrenalin dokáže utlumit.
Těžko se asi změníte, že?
Doufám v to každý rok.
