Z areálu plného bílých baráčků dýchá pohoda. Žádný přehnaný luxus, ale spousta zeleně, klid, pečlivě zastřižené trávníčky. Dvě křižovatky od dálnice číslo 280, zahnout doprava, projet kolem bezpečnostní služby... A račte dál! Tak to vypadá v americkém království Patrika Eliáše.
V obývacím pokoji je čisto a útulno. Na stole růže a mísa s ovocem, pod sedačkou dětský koberec s čísly a za ní francouzská okna, jimiž prosvítá sluníčko až na bílou kuchyňskou linku. Petra nabízí domácí bramboračku, Patrik se dívá na fotbal a v náruči houpe bezmála roční dcerku Sophii Gabriellu.
"Malá tu nebyla čtyři měsíce, tak chvíli koukala, když jsme přiletěli. Ale teď už úplně najela na svůj režim. Chodí sem za ní americké tety, prvních čtrnáct dní tady byl pěkný šrumec," vypráví táta.
Na východním pobřeží Ameriky panuje kouzelné babí léto. Nebe je bez mraků, teploměr se šplhá skoro ke třicítce. Eliášovi ještě rychle ukrajují poslední dílky ze sladkého podnebí před nástupem zimy. Vyrážejí na procházky k nedalekému rybníčku, na dětské prolézačky nebo k bazénu. Na programu je i výlet do Central Parku na Manhattanu. "Možná půjdeme v úterý. Zatím jsme v New Yorku nebyli, nebyl čas," tvrdí útočník.
Kromě domu má i byt naproti New Yorku
Zatímco někteří mladší spoluhráči přebývají poblíž rušného Manhattanu, Eliáš podobně jako jeho staronový spoluhráč Petr Sýkora zvolil bydlení ve vzdálenějším koutě New Jersey, kde měli dřív Devils tréninkové centrum. "Je to pohodlné, kousek od dálnice, máme tu spoustu známých," libuje si.
Rozhovor s Patrikem EliášemJsme jinde lidsky i hokejově, ale zase nás to spolu baví, říká o Sýkorovi  |
Přesto si navíc drží i byt v Hobokenu, s výhledem přes řeku na newyorské mrakodrapy a sotva deset minut jízdy tunelem od Madison Square Garden.
Právě tam také před rokem nafotil kalendář pro nadaci Unicef s těhotnou manželkou, který visí i u Eliášů na stěně nad jídelním stolem.
"V Hobokenu je to hrozně fajn. Žije tam spousta mladých lidí, jsou tam dobré restaurace a ten výhled je úžasný. Když budu s týmem třeba delší dobu pryč, je tam pro Péťu jednoduché fungování," pochvaluje si.
Poté, co se jeho tým před pár lety přestěhoval do nové haly Prudential Center uprostřed města Newark, Eliášovi se podstatně prodloužila cesta na tréninky. "Když nejsou zácpy, trvá mi to někdy jen čtvrt hodinky. Ale při hustší dopravě je to až hodina. Dřív jsem to měl do tréninkové haly pět minut. To bylo příjemnější, ale zvykl jsem si. Většinou vyrážím v osm ráno, abych byl v devět v kabině," popisuje.
Někdy se těším na cesty, protože na nich se vyspím
Ještě větší změna v jeho denním režimu ovšem logicky nastala po narození dcery. "Odpadly odpolední spánky. Ale v den zápasu se snažím mít stejný systém jako dřív. Malá je naštěstí hodná a přes noc spí, takže to není tak náročné," říká Eliáš a pochvalně přitom pohladí dceru po zvědavé hlavičce.
TO JSOU MOJE HOLKY. Patrik Eliáš mezi dcerou Sophií Gabriellou a manželkou Petrou Eliáš-Volákovou
JAK TO HRAJOU? Hokejista Patrik Eliáš si ve svém domě v New Jersey stíhal hrát s dcerou Sophií Gabriellou a po očku i sledovat fotbalový zápas Česka se Španělskem.
"První měsíce spala málo, ale člověk je tak natěšený a má z toho radost, že si zvykne. Já když se pořádně nevyspím, tak jsem protivnej. Ale když se narodila Sophie, stačilo mi pět hodin a byl jsem v pohodě."
Odpočívat tak může paradoxně na jinak neoblíbených šňůrách po městech soupeřů. "Člověk se těší na ty cesty, že se tam vyspí. V devět večer zalezu do postele a v devět ráno vstávám," přiznává Eliáš.
Sotva se však chvíli toulá někde po Floridě, Kalifornii nebo po kanadských dálavách, začne se mu rychle stýskat. "Teď už si malá chce hrát, tak to bude horší. Člověk nechce propásnout ty první krůčky. Některé tripy budou i devítidenní, tak snad nepromeškám spoustu těch důležitých věcí," říká láskyplně táta.
To máma podobné obavy mít nemusí, od Sophie se málem nehne na krok. "Je to pro ni čtyřiadvacetihodinová záležitost. Snad jen jednou jedinkrát jsem byl s malou dvě hodiny sám. Během sezony k tomu Péťa dospěje, aby si taky udělala volno. Malá aspoň nebude navyklá jen na maminku. Má ráda společnost, tady v okolí si najde kamarády. V naší ulici máme dvouletého chlapečka, spoluhráč Travis Zajac čeká taky rodinu. Dětí tu je a bude dost."
Eliáš žije v New Jersey svůj americký sen. Už tu tak zakořenil, že si sotva dovede představit odchod do jiného klubu. Vždyť v Devils působí šestnáctou sezonu! A vedle gólmana Martina Brodeura je tam také největší ikonou.
"Nějaká výměna se samozřejmě nedá vyloučit, ale já bych šel pryč nerad," přiznává hráč s číslem 26. "Devils jsou výjimečný klub, až na poslední sezonu jsme se vždycky dostali do play-off, dvakrát jsme získali Stanley Cup. A věřím, že další úspěchy ještě přijdou."
