„Ulevilo se nám. Ale stejně se pořád díváme dolů,“ říká trenér Zdeněk Müller. „Daří se nám, ale do konce základní části zbývá jedenáct kol, což je dlouhé. Máme výhodu, že hrajeme sedm utkání doma. Ale musíme si udržet formu. Daří se brankáři, to je základ. Rozehrál se Pavel Patera, což je důležité. Hra šla celkově hodně nahoru.“
Ale dlouho to vypadalo prachbídně. Na dně. Předposlední. A zase na dně. Jednou výhrou vypadli ze zmaru, ale hned se zase vrátili. „Po půlce soutěže jsme byli pořád poslední,“ vzpomíná Müller.
A tehdy přišla změna. „Jeli jsme do Pardubic a do Třince a přivezli čtyři body, mužstvo se zvedlo,“ míní kouč. Od té doby nezískal jeho tým bod jen ve dvou ze 16 utkání.
| Kladenská bilance Prvních 13 utkání sezony 1 výhra 2 výhry v prodloužení či na nájezdy 1 prohra v prodl. či na nájezdy 9 proher Celkem 8 bodů Posledních 13 utkání 8 výher 2 výhry v prodloužení či na nájezdy 1 prohra v prodl. či na nájezdy 2 prohry Celkem 29 bodů |
|---|
„Hráči dělají maximum i mimo led, aby byli ve formě. Chodí na regeneraci, masáže. Udržují se v kondici.“ Nedělali to snad dřív? „Ale ano. Jen je vidět, že když se začalo dařit, každý si to uvědomuje víc. Neradi bychom spadli zase dolů.“
Pravda, tam bylo Kladno už dlouho. Kouč jen těžko hledá příčinu v přípravě. „Ale začali jsme a hned jsme měli na marodce tři hráče. Nešly nám přesilovky. Přitom na ty jsme spoléhali.“
Početní výhoda, to byla v minulé sezoně skvostná kladenská zbraň s elitním duem Patera–Procházka. Jenže donedávna byla zatuhlá.
„Soupeři se připravovali. My jsme šance měli, ale nepadaly tam. A hlavně: starší hráči se do formy dostávají později. To jsme čekali. Ale nepočítali jsme, že to potrvá půlku sezony,“ říká Müller s úsměvem.
Důvod k němu má. Ve druhé půlce jako by vedl vyměněný tým.
