Nazývá se to pauza, ale pro hokejisty rozhodně není obdobím odpočinku. "Volno jsmeměli maximálně den a půl, jinak se trénovalo. Bylo třeba dostat nějakou sílu do noh, něco nabruslit, sehrát se," přibližuje brněnský obránce Juraj Valach program reprezentační přestávky.
Pokud si v ní hráči Komety oddechli, tak jedině od stresu. "Zápasů bylo hodně, bylo třeba se psychicky uvolnit a ‚refreshovat‘ hlavy," podotýká slovenský bek. Tím spíš, že poslední tři utkání modrobílí prohráli. "Ale nijak nás to nerozházelo. Nálada je dobrá, jsme dobrá parta a držíme pohromadě. Něco jsme si promítli, ale teď už se soustředíme na další zápasy. Po sérii porážek je důležité, abychom zase posbírali nějaké body a udrželi se tam, kde jsme."
Dnešní soupeř z Karlových Varů dřepí v extraligové tabulce hluboko pod Kometou, nakopnout jej však může nový kouč Richard Žemlička.
"Uvidíme, jak dalece jim to pomůže. Každopádně nejnebezpečnější je jejich první lajna Kumstát, Pech, Zaťovič," upozorňuje brněnský trenér Zdeněk Venera.
Z předchozích nezdarů jeho svěřenci nervózní nejsou. "Vždycky je co vytknout, ale ve všech těch zápasech jsme sahali po bodech a klidně se mohly otočit i na naši stranu. Chybělo nám štěstíčko," nedělá si těžkou hlavu Valach.
Ve slovenské lize se nebylo s kým bít, vypráví Valach
Ten v posledních zápasech vytvořil těžkotonážní obrannou dvojici s krajanem Borisem Valábikem. Dohromady měří čtyři metry a váží 219 kilogramů. "Boris je dobrý chalan, je to takový pohodář. Rozumíme si a vyhovujeme si," sděluje Valach. Úkol dua obrů je nasnadě: "Máme hlavně defenzivní úlohy. Hrajeme důrazně do těla a jednoduše dáváme puky ven ze třetiny, s prominutím se s tím nese...." Zároveň takové dvě věže pospolu působí jako hrozba protivníkům.
"Ale takto jsme nepřemýšleli. Spíš jsme je dali k sobě, protože ostatní dvojice spolu byly sehrané z loňska," vysvětluje Venera.
Zároveň však platí, že když je něco potřeba vyřídit pěstmi, dvě slovenská V jsou v pohotovosti. Především tedy Valábik. "Boris s tím má dobré zkušenosti z Ameriky. Já nejsem tak ostřílený borec, ve slovenské lize se moc nebylo s kým bít," usmívá se Valach. "Boris se pral s jinými borci, má to v hlavě i rukách." Zato kanadské body jim naskakují pomalu. Valach má na kontě dvě asistence, Valábik jednu branku.
"Já mám vždy pomalejší rozběh, navíc body se sbírají hlavně v přesilovkách a já chodím na oslabení a situace pět na pět. Záleží na úloze v týmu. První dvě pětky rozhodují zápasy, třetí a čtvrtá to musí udržet," popisuje Valach.
"Důležité jsou hlavně plusové a minusové body, ty musíte mít kladné nebo okolo nuly."
Trenér Růžička mě měl rád, vzpomíná na Slavii
To se zatím 23letému obránci daří, i když svou roli v modrobílé skvadře by si přál větší. "Trenér staví hráče, kterým se daří víc, bodují a jsou pro tým nosní. Chtěl bych dostávat trošku víc prostoru, ale to je na trenérovi a já ho respektuju." Pozici v Brně si vlastně rodák z Topol’čan buduje už podruhé.
Zdravotní stav hráčůS týmem Komety začal trénovat útočník Vojtěch Němec, který kvůli problémům s ramenem ještě letos neodehrál ani jeden extraligový zápas. "Zdravotně je snad úplně v pořádku, i když si ještě pořádně nevyzkoušel v soubojích, co rameno udělá. Potřebuje však dotrénovat, protože tři měsíce pořádně nic nedělal," informuje brněnský trenér Zdeněk Venera. Vrásky mu naopak dělá obránce Milan Hruška. "Zase ho trápí koleno a nevíme, jak to s ním bude vypadat," sděluje Venera. Drobné zdravotní komplikace měl také další obránce Jozef Kováčik. |
Loni tu načal sezonu, poté však byl poslán na hostování do pražské Slavie. "Každá zkušenost v životě je dobrá, ať už je pozitivní nebo negativní. Pro mě byla tato pozitivní, protože jsem poznal něco nového.
Ve Slavii je víc mladých chlapců, takže se hrálo agresivněji, zatímco tady si to staří borci umí rozhodit a je to o něčem jiném," srovnává Valach, který si padl do oka se slávistickým koučem Růžičkou.
"Měl mě rád a velmi dobře jsem si s ním rozuměl." K rozvoji jeho umění pomohly i individuální tréninky, zase si ale nemohl užít výboje Komety v play-off. "To mě samozřejmě mrzelo. Hokej hrajete proto, abyste dosáhli nějaké výsledky. A vždycky je lepší hrát nahoře, kde je dobrá nálada a celý tým chodí do šatny vysmátý, než když se jeden po druhém kouká a nedaří se. Ale zahrál jsem si play-out, což je dost stresující soutěž a byla to zajímavá zkušenost."
V létě se kluby dohodly na Valachově návratu do Brna. "Jsem tu spokojený, s přítelkyní si to tady užíváme. Teď v přestávce jsme se podívali po okolí, byli jsme v Moravském krasu, u rakouských hranic, v přírodě," oznamuje urostlý pohodář, který navíc našel v týmu početnou kolonii krajanů. "Známe se spolu. Slovensko je malé, tam se znají všichni," povídá pobaveně.