Pro hokejisty nebývá podstoupení dopingového testu nijak příjemné, protože někteří stráví po zápase ve společnosti komisařů až tři hodiny.
O tom, kdo z hráčů půjde na dopingovou kontrolu, rozhoduje lékařský supervisor Mezinárodní hokejové federace (IIHF). "V přestávce mezi druhou a třetí třetinou se losují jména hráčů. Na konci zápasu je oznámíme klubovému lékaři. On a hráč se musí na dopingovou kontrolu dostavit do patnácti minut po utkání," popsal proces Chlumský.
Někdy jsou vzorky odebrané za třicet minut, jindy to hokejistům trvá i tři hodiny. "Musíme prostě počkat, než se chce hráči na záchod, protože s ním musíme být přímo u aktu močení. Podvodů se vzorky už bylo tolik, že jsme nuceni dělat taková bezpečnostní opatření," pokračoval Chlumský.
Na podporu vykonání potřeby dávají dopingoví specialisté hráčům pivo nebo minerálku. "Někteří tady po zápase sedí i tři hodiny, než se jim podaří odevzdat nám 75 mililitrů tekutiny, takže nám pití ubývá opravdu rychle."
Vzorky se zkoumají ve speciální laboratoři v Praze-Hloubětíně. "Je to jedna z třiceti laboratoří na světě, kterou pravidelně kontrolují komisaři IIHF nebo členové Mezinárodního olympijského výboru," doplnil Chlumský.
Laboratoř musí vzorky vyhodnotit do doby, než tým, za nějž kontrolovaný hráč nastupuje, vyjede na led k dalšímu utkání. Analýza jednoho vzorku moči stojí laboratoř přes pět tisíc korun.
K dopingovém skandálu na světovém šampionátu se nicméně schylovalo. Ruského útočníka Sergeje Zinovjeva z Kazaně totiž vedení sborné v tichosti vyřadilo z kádru poté, co byly v jeho těle nalezeny stopy marihuany. Zinovjevovo jméno figurovalo ještě několik dní před začátkem turnaje v nominaci, na soupisku pro duely v základní skupině v Ostravě už ale zapsán nebyl.
Stopy marihuany v Zinovjevově těle údajně odhalila zkouška, kterou podstoupili ještě před odletem do dějiště šampionátu všichni reprezentanti.
