Mihl se v NHL, zazářil v extralize, ale nikdy nepronikl mezi hvězdy. V Liberci fanoušci nosili dresy Vaice, Čermáka, Nedvěda... A ne Václava Nedorosta. Přestože talentu má spoustu, i šikovné ruce a rychlost pantera.
Ničí ho totiž častá zranění. Křehká kolena či vyvrácená ramena. "Loni jsem vydržel překvapivě celej, ale zase hokejově to bylo hrozný," vzpomíná na sezonu v Kontinentální lize. Teď ho čeká rok druhý, už v dresu HC Lev Poprad.
Berete Poprad jako zahraniční klub nebo se vzhledem ke složení týmu cítíte spíš jako v české extralize?
Určitě si připadám jako v českém klubu. Jsou tu jen Češi, Slováci, čtyři Švédi a pár Kanaďanů. Ale devadesát procent kluků umí anglicky, takže domluva je snadná. Jinak trenér mluví česky, takže to vypadá jako u nás. Vládne tu čechoslovenština.
Když porovnáte Poprad a Novokuzněck, je to zázemí podobné?
To vůbec ne. Jak tým, město, prostředí... V Popradu je všechno na daleko lepší úrovni. Neporovnatelně.
Lev v přípravěNová Ves - Lev Poprad 0:3 Vítkovice - Lev Poprad 1:3 Třinec - Lev Poprad 3:4 Lev Poprad - Graz 4:3 Lev Poprad - Vítkovice 3:4 Lev Poprad - Polsko 3:2 Košice - Lev Poprad 3:1 CSKA Moskva - Lev 2:3 Třinec - Lev Poprad 1:3 Banská Bystrica - Lev 4.9. |
V Novokuzněcku se vám tedy moc nelíbilo?
Šel jsem tam hrát hokej a od toho se pak všechno odvíjí. My jsme hráli špatně, proto z hokeje ani nebyla radost. Pořád prohrávat není žádná zábava. Kdyby se dařilo, tak by člověk neřešil ošklivé město a nic moc prostředí. Ale když se ani není pořádně kde najíst, tak to taky nepřidá na pohodě.
Alespoň to vaše podlomené zdraví vydrželo...
Musím zaklepat. Vynechal jsem asi jenom pět zápasů. Měl jsem menší problémy s kolenem, jenom lehkou naraženinu. Jinak jsem vydržel překvapivě celej.
Měl jste pak ještě nějaké jiné možnosti na angažmá než u Lva?
Nabídky ze zahraničí jsem měl, ale očekáváme druhého potomka, takže jsem chtěl být blízko rodiny. Loni jsem strávil podstatnou část sezony sám. Bez malého, bez manželky.
Život v Popradu se vám tedy zamlouvá?
Tady v Tatrách je to krásné. Sice malé, ale chodíme na golf, což v Rusku vůbec nepřipadalo v úvahu, hned naproti stadionu máme akvapark. Podmínky na regeneraci jsou vynikající, nemáme si na co stěžovat.
A co hokejově? Jak vysoko může hrát Poprad v Kontinentální lize?
Těžko hodnotit. Měli bychom mít na střed tabulky. Záleží, jak se nám podaří začátek sezony. Doufám, že naší výhodou bude domácí hřiště. Máme tu úzké kluziště a všude jinde mají hodně široké. Když se na tom ledě naučíme hrát, tak nám to může pomoct.
Výsledky v přípravě ale zatím vybízí k dobré náladě, ne?
To se nesmí přeceňovat. Hraje se v plné zátěži, mužstva nenastupují kompletní. Navíc jdou zápasy rychle za sebou. Ale tak naznačuje to, že máme určitou sílu a dokážeme o ten gól vyhrát.
Jaká bude vaše role v týmu?
Těžko říct, jak to trenér poskládá. Sestava se hodně střídala a já jsem měl navíc natažený přitahovač, takže jsem vypadl, a zrovna se hrál turnaj. Zatím jsem hrál všechny zápasy s někým jiným a na jiným postu.
Pomohou vám k lepším výkonům nabílo nabarvené brusle, které jste používal v Liberci?
Chtěl jsem takové. Měl jsem připravené krásné brusle na míru. A byly úplně celé bílé. I špičky a vnitřek, ani jedna černá čárka. Jenže přestože všechno vyměřili, tak mi pak vyrobili botu o dvě čísla větší. Takže s nimi hrát nemůžu a musím používat brusle z loňska.
Tak je ještě můžete nabídnout spoluhráčům...
No jedině Vladu Mihálikovi, ale tomu by byly zase malé. Brusle jsou jedenáctky a on nosí snad číslo třináct.