A na to dodnes nezapomněl. "Po zápase mi nadělal svými prohlášeními v novinách a televizi hodně paseky. Ale pak jsme se ještě párkrát viděli a bylo to v pohodě," usmívá se dnes Jaroslav Kreuzman.
Z extraligy už zmizel, pátou sezonu hájí barvy Kadaně v první lize, kde občas nastupuje i v obraně.
Ještě pořád vám ten zápas proti Kladnu lidé připomínají?
No jistě. A teď, kdy je zase v NHL výluka, to slyším na každém kroku. Dobírají si mě spoluhráči, známí, vlastně všichni...
Mimochodem, dres s číslem 13, který jste v Plzni nosil, je teď volný. Špaček si vzal trojku.
Vidíte, a nikdo mi ještě nevolal (smích). Kdepak, teď už bych nebyl nic platný.
Půjdete se alespoň podívat?
Rád bych, snad mi to vyjde. Těším se na Jardu Jágra a samozřejmě i na všechny kluky z Plzně.
V tom duelu před 10 lety Plzeň porazila Kladno 5:3, vy jste hrál s bratry Strakovými. Jaké úkoly vám kouč Trachta tehdy uložil?
Mít Jágra pořád pod dohledem. Vlastně, být mu za zadkem... A co nejvíce mu ztížit hru, což se povedlo. Psychicky to neunesl, nakonec byl víc vylučovaný než já.
Spojení Kreuzman - osobní obrana od té doby zlidovělo. Nevadí vám to?
Ale ne, já zamlada osobně bránil více hráčů. Kdysi jsem v Plzni hlídal i Pálffyho a z toho jsem měl ještě lepší pocit. Nedostal se vůbec k ničemu. Jenže my ten zápas prohráli, tak se o tom moc nemluvilo.
Co když vás současní trenéři Plzně požádají o radu?
(smích)... já myslím, že si poradí sami. Dnes je to trochu jiné, hokej je rychlejší a osobní obrana nemá takový efekt. A Kladno má hodně kvalitních hráčů, byla by chyba hlídat jenom Jardu Jágra.
