O čem v závěru sezony zadák Kroupa přemýšlí?
O play-off.
Teoretická naděje ještě existuje, ale hlavně se musíme postarat, abychom porazili České Budějovice a měli zezadu klid. Teprve potom můžeme koukat, jestli se ještě nestane nějaký zázrak v boji o osmičku.
O nervozitě.
Když opakovaně vedete 3:0 nebo 3:1 a soupeři váš náskok stáhnou, každý se pak na ledě bojí, klepe. Musíme s tím něco udělat. Teď, když jsme hráli proti Pardubicím, se po dlouhé době hlásilo víc hráčů na trestný nájezd. Dřív jich nebývalo tolik.
O špatných závěrech zápasů.
Máme problémy v koncovce, ve hře dozadu. Spoustu utkání jsme ztratili v posledních pěti minutách, přišli jsme tak o patnáct bodů.
O partě.
Málokdy se složí mužstvo tak optimálně, aby si všichni rozuměli. Ale že by to tady bylo výrazně špatný, jak se povídá? Nevím.
O "ubrečenosti".
Často si stěžujeme na rozhodčí, vím, že si tím nepomáháme, ale svádí to k tomu. Je jasné, že když vychladnete, vidíte také své zbytečné fauly. Je to tak půl na půl.
O navrátilcích z NHL.
Za Reichelem všichni táhnou, co řekne, to platí, nikdo neodmlouvá. Nejsem sice ve styku s hráči z kanadsko-americké NHL, ale v létě jsem se s některými bavil. A jsou náznaky, že většina se jich chce do Litvínova vrátit. Je jim dvaatřicet, třiatřicet, chtějí to tu dohrát a získat titul. Příští sezonu nejspíš bude v NHL stávka, mohli by nám hodně pomoct.
O sobě.
Čekal jsem od sebe o dost lepší výkony než loni a ono to bylo horší.