Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lemieux trénoval (naposled) s Kanadou

14 2004
Toronto - (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Křídla posuvných dveří se rozeběhla do stran jako plechová opona. Z kabiny kanadské hokejové reprezentace houpavou chůzí vykročil na chodbu Mario Lemieux. Chodbu ozářil úsměv. Ještě se vrátil k brýlatému dědouškovi ve vytahaném svetru, který posedával u vchodu do šatny.

Jmenuje se James Lipa, býval týmovým fotografem kanadského národního mužstva. Legendární Lemieux se s ním objal jako s příbuzným.

„Seš v pořádku?“ optal se. Byla to legrační i dojemná scéna.

A pak svou stokilovou a na bruslích bezmála dvoumetrovou postavu znovu rozkolíbal. Červený dres s javorovým listem na hrudi, ležérně rozepnutý řemínek přilby oblíbené značky Nike.

V pondělí dopoledne absolvoval nejspíš poslední skutečný trénink s kanadským výběrem v životě. Dnes ráno nastoupí už jen ke krátkému rozbruslení a večer do finále Světového poháru proti Finsku. „Doufám, že v nároďáku nekončím. Že budu ještě pár let hrát,“ řekl veterán.

Jenže za tři týdny mu bude devětatřicet a není vůbec jisté, zda NHL pustí své hvězdy na olympiádu do Turína 2006. Další šance už prostě nemusí nikdy přijít.

Patří ke třem nejlepším hráčům všech dob. Božský Mario. Le Magnifique. Super Mario. Snad každou vteřinu se na ledě projevuje jeho geniální talent. Na všechno má grif. Na zpracování puku. Na přešlápnutí, když nabírá rychlost. Jak ladně a přirozeně vypadá jeho střela golfovým úderem! V NHL nasázel 683 gólů. Nejmíň jeden vagon by v pohodě naplnil trofejemi, jež v kariéře posbíral.

Však také včera na kluzišti Air Canada Center jako jediný často vtipkoval s kouči Martinem a Hitchcockem. Může si to dovolit. Jeho Veličenstvo je útočníkem a zároveň i majitelem klubu Pittsburgh Penguins. S Kanadou triumfovalo na Canada Cupu 1987 i předloni na olympiádě v Salt Lake City.

Jeho nadpozemskost jako by se projevila i v sobotním utkání s Českem. Bek Fischer si dovolil narazit „Božského Maria“ na hrazení a sám si přitom vykloubil rameno. Stihl jej snad trest za troufalost? Lemieuxovo tělo už přirozeně není tak pružné. Muž s číslem 66 při bruslení málo péruje v kolenou, hrbí se. Na trénink se soustředil, nic neodbýval, ale ani se neuštval.

Přišel předposlední, mezi prvními mizel. Jako obvykle. Díky fantastickému nadání nikdy nepotřeboval dřít jako ostatní.

SEJDOU SE ZASE SPOLU? Kanadský hokejový kapitán Mario Lemieux (vlevo) s koučem Patem Quinnem.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze