Má kolem krku šálu, v ruce kelímek piva a zápasovou sestavu zná nazpaměť. Ale když chce vyslovit jméno týmu, kterému už pět let oddaně fandí, má problém. Bile Tygry?
André je Němec.
Bydlí nedaleko Žitavy kousek za hranicemi. Když s kamarády nasedne do auta, je v Liberci - tedy Reichenbergu, jak mu stále po svém říkají - do půl hodiny. „Jednou mě přivedl na hokej kamarád, já vzal tátu - a teď tu jsme všichni,“ krouží prstem kolem početného hloučku.
Čtyřicet minut do začátku duelu se na okruhu mezi ochozy haly mluví německy u každého druhého stolku. Kolik Němců je v aréně? „Fünfzig! Padesát procent,“ řehtá se 64letý Frank, když si má tipnout.
V danou chvíli míří přesně, ale nakonec zaplní hlediště i místní. Skutečné počty se pohybují kolem šesti stovek na zápas, polovina z nich vlastní permanentku. A německá obec každou sezonu roste.
Marketingová ředitelka Barbora Saitlová vzpomíná, jak Bílí Tygři loni v létě vyrazili na cestu po saském příhraničí: „Přišlo hrozně moc lidí. Přijeli jsme s fanshopem a odjeli bez něj.“
Fanoušci vykoupili i suvenýry, co trčeli na skladě roky a vedoucí vzdal naději, že se prodají... Tak se nakonec ujala i modrá tanga s libereckým tygrem.
Hokejová čeština pro samouky
Liberec není v extralize s německým boomem jediný. Už před revolucí vznikla tradice v Litvínově, kde mají Němci i svůj fanklub. Rakouští příznivci zase houfně navštěvují zápasy Znojma, jež hraje mezinárodní ligu EBEL, a s radostí spílají Vídni.
Lákadla českého hokeje jsou zřejmá na první pohled. „Dobrá cena, dobré pivo a větší zábava,“ srovnávají výhody. Klíčová je dostupnost: za nejbližším hokejem musí jinak fanoušek André odřídit hodinu do Drážďan, kde za druhou bundesligu vytáhne z peněženky 20 eur. O polovinu víc než v Liberci, momentálně nejlepším týmu extraligy - a to tu ceny ještě patří v extralize k těm vyšším.
Čili ušetří a podívá se na napínavější hokej. Na tom, že většina hráčů jsou Češi, mu nesejde. Terminologii pochytí rychle. „Vysoká hůl! Hrubost!“ sype ze sebe v češtině názvy nedovolených zákroků a chechtá se: „Za pět let se už docela dobře naučíte česky.“
Draftujte Němce!
Před Vánocemi v Liberci uspořádali speciální akci a na duel s Litvínovem nasadili dva moderátory: českého a německého. Fanoušci z Německa aplaudovali a domácí neprotestovali - vždyť v aréně bylo plno.
„Je to dobrá šance, jak rozšířit fanouškovskou základnu a postarat se, aby aréna byla častěji vyprodaná,“ vysvětluje PR manažer Martin Kadlec. Po úspěšných prvních sezonách po otevření moderní haly se návštěvnost začala propadat a Němci mohou obsadit prázdné sedačky. „Jsou nadšení. Žijí v regionu, kde vrcholový hokej chybí, a přímo za kopcem mají extraligový klub.“
Zprávy o výsledcích Tygrů už vycházejí v regionálním tisku kolem Žitavy i na klubovém webu; některé články jsou dokonce v němčině čtenější než v češtině! A klub to ví.
Jestli vše půjde podle plánu, vstupenka na zápas půjde od nové sezony koupit přímo v Německu.
A ještě jeden osvědčený recept čeká v zásobě: angažovat německého hokejistu. „Není to nic nového,“ potvrzuje Kadlec.
Vzorem může být NHL, kde na draftu dokonce kvůli marketingovému potenciálu uspěl i čínský obránce. „Vedení myšlenku probíralo, a kdyby se nějaký německý hráč hodil do koncepce, tak by se o něm uvažovalo. V tuhle chvíli však nikdo takový není.“
Ať se to podaří, či ne, Liberec své věrné Němce neztratí. „Stačí, když bude na kostce v němčině „ahoj“ a „na shledanou“. Přece jenom jsme v Česku, je to český klub; nemusí se měnit kvůli nám,“ říká André a kamarádi přikyvují.
Zkrátka si český hokej zamilovali: „Stačí zažít pár zápasů a už jste nakažení.“ Jako cizinci se mezi libereckými fanoušky už dávno necítí.
