Přesto se Hradec může za rokem 2006 ohlížet jako za jedním z nejlepších v klubové historii. "Možná se teď na něj díváme trochu skrz prohry v posledních třech zápasech, ale jinak toho není opravdu moc, co by mě zklamalo," říká trenér hradeckého mužstva Vladimír Jeřábek.
Do Hradce se vrátil k prvoligovému mužstvu na konci roku 2005 a společně s asistentem Jiřím Mičkou provedl hradecký tým celým minulým rokem.
To musí být docela příjemný pocit mít za sebou takový rok.
Když se ohlédnu, tak ano. Chod klubu je na špičkové úrovni. Takové podmínky, jako tady mají hráči, jsou na první ligu výborné, nadprůměrné. A tak se tady i dobře pracuje. Díky městu a sponzorům je vše bez problémů.
Odrazilo se to i ve výsledcích. Po jarním postupu do semifinále play-off jste odehráli výborný podzim. Čekal jste, že bude tak úspěšný?
Když jsem k týmu přišel, byli jsme někde kolem desátého místa, ale dostali jsme se do play-off a tam až do semifinále. Pak se začalo mužstvo doplňovat. Naštěstí prakticky nikdo neodešel.
Ale dalo se už z jara předpovídat, že bude podzim tak úspěšný?
Že budeme tak na špičce, to si asi nemyslel nikdo. Ale něco vyhrané čtvrtfinále s Jihlavou i kvalitně odehrané semifinále s Ústím nad Labem napovídalo. Říkal jsem si, že hráči budou zase o rok starší, zkušenější. Přišla doplnění, hlavně brankář Hylák, který na podzim předvedl fantastické výkony a to nás drží nahoře.
Asi nejen dobrý brankář.
To je pravda, máme bojovné mužstvo a podařil se nám začátek soutěže. Hodně nám pomohlo, že jsme vyhráli první tři zápasy. Když jsme totiž do soutěže šli, nevěděli jsme, jak na tom budeme, měli jsme strach, co ostatní soupeři. A bylo to dobře, protože jsme hráli obětavě, podařilo se nám získat v těch třech zápasech devět bodů.
Vaše vítězná šňůra se ale tím nezastavila.
Všichni si stále říkali, že to je jen štěstí. Ale když jsme měli ze šesti zápasů 18 bodů, už se to měnilo. Soupeři, kteří proti nám hráli, už si říkali: Pozor, to není jen tak. Když se na to dívám zpětně, tak jsme zezačátku nasbírali tolik bodů, že to bylo jakoby lehčí než potom.
Čím jste soupeře podle vás nejvíc překvapovali?
Výborným Hylákem v brance. Dobře jsme také zakončovali, i když na druhé straně těch hráčů, kteří dokáží vzít zodpovědnost na sebe a rozhodnout zápas, těch tu zase tolik není. Jsou tady poctivý kluci, bojovníci, což je vždycky dobré, ale na konci roku se ukázalo, že hlavně v těch třech posledních zápasech bylo vidět, že tady ti tři klíčoví hráči, na ně padla únava a najednou nebyl nikdo, kdo by to rozhodl. A v utkání s Ostravou na nás padla taková deka, že jsme si vánoční přestávku přáli snad jako nikdo jiný v celé soutěži.
Odpočinek jste měli, ale hodně jste trénovali.
Já jsem myslel odpočinek od zápasů, od rytmu, který byl celý podzim, z toho jsme hlavně potřebovali vypadnout. Jinak jsme potřebovali i potrénovat, protože pauza už nebude skoro žádná a po skončení základní části hned začne play-off.
Jak vidíte pozici Hradce v další části sezony?
Samozřejmě chceme navázat na výsledky z podzimu a uvidíme, jak dalece se to povede. Jsme teď druzí, ale já bych se hlavně chtěl do konce základní části udržet do čtvrtého místa. Bral bych to jako úspěch.
Nebude se to fanouškům zdát málo? Přece jenom jste celý podzim vedli, někdy i s náskokem.
To je pravda, ale my asi nemáme zatím silný kádr jako třeba Ústí, Mladá Boleslav, Brno, můžeme se srovnávat s Chomutovem. Ústí, Mladá Boleslav a Brno pracují s jinými rozpočty než my, mohou si dovolit koupit i kvalitní hráče z extraligy, podívejte se třeba na Krále, který šel do Mladé Boleslavi. Z tohoto pohledu považuji to, co hráči dokázali v první polovině základní části, za abnormální. A těší mě, že s takovými týmy hrajeme jako rovnýms rovným.
Na konci letošního snažení může být vstup do extraligy. Přemýšlíte o tom?
Samozřejmě se o tom s asistentem třeba někdy bavíme a přemýšlíme o tom, ale to je tak ještě strašně daleko a pro nás vzdálené, že je lepší na to nemyslet. My teď hlavně potřebujeme dohrát co nejvýš základní část. Být nahoře a ještě pak vyhrát play-off bude náročné.
Vidíte současný tým jako dost silný na to, aby se o postup mohl prát?
Kvalitu jsme určitě už prokázali, ale mužstvo by chtělo v přestupním termínu doplnit. Hráčů nemáme tolik, navíc třeba u Fořta stále nevíme, jak na tom bude se zraněným kolenem. Funguje spolupráce s Pardubicemi, které mají čtrnáct kvalitních útočníků, ale potýkají se se zraněními, ne vždy se tak můžeme spolehnout na jejich pomoc. Potřebovali bychom posílit hlavně v útoku.
Tam asi hodně chybí Fořt, o kterém jste mluvil.
Je to jedna z mála věcí, která mě letos mrzí. Zraněním Fořta se totiž mírně rozpadl první útok a mrzí mě to i proto, že to bylo skoro zbytečné, ke konci zápasu, ve kterém jsme vysoko vedli. Jinak mě toho mrzí opravdu málo, protože většinu zápasů jsme odehráli dobře, i když jsme třeba někdy prohráli. Je to sport a někdy to třeba nevyjde, i když se hodně snažíte a hrajete dobře. Vadilo mi a vadí tak jen to, že neumíme dát na hřišti venku gól, hlavně mě to mrzelo v Chomutově a v Ústí. To jsou naši největší soupeři, my jsme tam přijeli jako lídr tabulky. Prohra štve, ale my tam nedali ani gól. S tím souvisí to, že naše produktivita v zakončení není ideální.
Ale vždyť jste dali druhý nejvyšší počet branek v celé soutěži?
Ono se to spíš týká jen hráčů, u kterých je produktivita nižší. Dostávají se třeba do hodně šancí, ale gólů moc nedávají. Protože to pak zůstává jen na některých a když těm se přestane dařit, tak najednou není nikdo, kdo by rozhodl. Ale jestli náhodou nechci moc. Možná kdyby to uměli, asi by to byli hráči pro extraligu.
