Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Slzy radosti bratrů ve žlutém triku. Lundqvistům se splnil zlatý sen

Henrik Lundqvist slaví úspěšný zákrok v rozhodujících samostatných nájezdech. | foto: AP

23 2017
Švédští bratři Henrik a Joel Lundqvistové si splnili dlouholetý sen: společně vyhráli mistrovství světa v hokeji.

Koho chcete do branky? Děti na plácku ve švédském městečku Are, kousek od stejnojmenného lyžařského střediska, si vybíraly hráče. O místo mezi třemi tyčemi se hlásili dva zájemci.

Napohled k nerozeznání.

Joel a Henrik.

Zatímco Joela časem touha mařit šance soupeřů přešla a raději střílel góly, Henrika už chuť chytat nepustila. „Bylo to asi kvůli výstroji. Vždy jsem si užíval, když jsem si mohl na sebe navlékat ty velké hnědé betony,“ vypráví. Švédský národní tým má velké štěstí, že se dvojčata tehdy nezachovala identicky. Rozdílné volby obou sourozenců mu daly jednak famózního gólmana a jednak výtečného lídra.

Joel Lundqvist s trofejí pro mistry světa.

Joel Lundqvist s trofejí pro mistry světa.

Společně v neděli srazili Kanadu a rozcupovali její plány na zlatý hattrick. Joel byl u prvního gólu, Henrik zase zastavil 42 střel a k tomu také tři nájezdy. A pak už mohli slavit.

„V tenhle konec jsem doufal od chvíle, co jsem opustil New York. A zároveň je to něco, o čem jsem snil od dětství,“ řekl Henrik, známější z obou bratří.

Sezona v NHL pro něj končila hořce, vypadnutím Rangers ve drzhém kole Stanley Cupu proti Ottawě. Stříbrná trofej nejlépe placenému gólmanovi světa dál uniká. Krutá zklamání jej dlouho provázela také na mistrovství světa. Dvakrát musel přihlížet, jak po finále s pohárem křepčí soupeř.

A tak zatoužil po ještě jedné šanci na zisk titulu světového šampiona. Hnán kupředu vidinou, že je mu pětatřicet a mnoho příležitostí reprezentovat už nepřijde, i vědomím, že si po dlouhých dvanácti letech konečně zase zahraje spolu s Joelem.

Všestranným útočníkem, který se sice v NHL příliš neprosadil, zato doma ve Švédsku se stal ikonou. Zatímco jeho dvojče válelo za oceánem, on dvakrát vyhrál Ligu mistrů, jednou švédskou nejvyšší soutěž a hlavně dvě zlaté medaile z MS. Joelovy kvality nejlépe podtrhuje fakt, že jak v klubu, tak v reprezentaci už pár let nosí kapitánské céčko.

Fotogalerie

Přes všechny dosažené úspěchy, vypité šampaňské a vykouřené doutníky mu ale zůstávalo stále jedno nenaplněné přání. Zase si zahrát s Henrikem a ještě jednou sním prožít mistrovskou radost.

Vždyť tak rád vzpomínal na rok 2005, kdy v prodloužení pátého finále proti Färjestadu vyhráli domácí ligový titul a poté mocně oslavovali. Z balkonu koncertní síně v Göteborgu zkrápěli alkoholovým deštěm nadšené fanoušky.

Dočkal se až nyní. „Dosáhnout na zlato společně s bráchou? To je úplně jiná dimenze,“ radoval se. V televizním rozhovoru po skolení Kanady vyprávěl, jak svému sourozenci věřil. „Byl jsem přesvědčený, že nájezdy vyhrajeme.“

Povedlo se díky Henrikově umu, oceněnému v roce 2012 Vezinovou trofejí pro nejlepšího gólmana NHL, marnosti kanadských střelců i injekci, která švédskému brankáři vůbec umožnila nastoupit.

Ještě pár hodin před zápasem se Henrik bál, že nenastoupí. Lékaři ho dali do kupy. A tak mohl, v objetí s Joelem, zpívat hymnu. A nechat se dojmout. „Když jsme tam spolu stáli, měl jsem slzy v očích.“ Předchozí dva pokusy mu nevyšly, napotřetí se přece stal mistrem světa. Spolu s dvojčetem, tak jako v roce 2013 jejich krajané Henrik a Daniel Sedinové.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze