U reprezentace se ten rozdíl dá vysvětlit lehce. Reichel měl vždycky o národní tým zájem, a to i v době, kdy to nebylo zrovna příliš v módě. "Vždycky chtěl hrát, vždycky chtěl přijet," prohlásil bez rozmýšlení reprezentační asistent trenéra Vladimír Martinec.
Kapitán mistrů světa z Vídně 1996 i tentokrát projevil zájem sám. "Chtěl jsem do Zlína jet. Když je člověk doma a hraje se tady takový turnaj, tak co bych měl dělat jiného? Navíc je to pro mě dobrá příprava, mnohem lepší než nějaké přáteláky. Určitě o nic nepřijdu, možná o kemp, ale ten mám tady, a lepší."
A tak trenér Ivan Hlinka později povolal do národního týmu Reichla a o Hamrlíkovi nepadlo ani slovo. Přitom turnaj se hraje ve Zlíně, kde je doma. "Ani jsme o něm nepřemýšleli," přiznal asistent Martinec. To by se ovšem změnilo, pokud by Hamrlík zůstal celou sezonu. "Jasně, potom by to bylo něco jiného," řekl Martinec.
Je ovšem fakt, že pro Reichla hrálo i to, že bydlí a trénuje v Litvínově a s trenérem Hlinkou se vídává dennodenně. "Možná mám k týmu blíž, protože jsem z Litvínova, ale co já vím, tak Roman ani hrát nechtěl."
Také případný start za rodný klub už rozmýšlel Reichel uprostřed léta. V té době si Hamrlík užíval domácí pohodu a v rozhovoru řekl: "Že bych hrál za Zlín, o tom jsem vůbec neuvažoval." Teď, tváří v tvář tomu, že smlouva s Edmontonem je v nedohlednu, už o extralize přemýšlí. "Už to vypadá, že nepůjdu do kempu, tak třeba začnu ve Zlíně," naznačil.
Naopak Reichel už o Litvínově reálně přemýšlí. "Budu tam hrát, dokud to půjde." To je podle pravidel do 1. října, kdy začíná NHL, do té doby může v extralize stihnout asi sedm zápasů. Pokud smlouva z NHL nepřijde, zůstane celý rok.
