"Už nás moc není, ale na pár si snad vzpomenu: například Vlach, Janecký a až do tohoto týdne Suchánek," rychle vyjmenuje oslavenec alespoň některé potencionální spoluhráče pro pomyslný tým složený z aktivních čtyřicátníků.
* Ne každý hraje vysokou soutěž až do čtyřiceti let. Stále vás hokej baví tak, že jste ochoten pro něj tvrdě pracovat?
Určitě. Je to jeden z důvodů, proč tak dlouho hraju, vedle zdraví samozřejmě. Protože kdyby se mi teď něco vážnějšího stalo, nevím, jestli bych se dokázal vrátit na takové úrovni, na jaké hraji dnes.
* Tedy ani s přibývajícím věkem neubývá chuť tvrdě trénovat?
Samozřejmě že tělo bolí víc a únava trvá déle, ale nestěžuji si, všechno se totiž dá překonat tím, že mám stále chuť do hry.
* Když jste se v létě vracel do českého hokeje, věřil jste, že ještě můžete být platným hráčem prvoligového Hradce . Máte za sebou několik utkání v jeho dresu, co vám ukázala?
Mé výkony musí posuzovat někdo jiný, ale přesvědčil jsem se, že snad ještě můžu být platným hráčem. A pokud to bude platit i dál, rád bych zkusil alespoň ještě příští sezonu.
* Při svém návratu v létě z Německa jste měl několik nabídek. Rozhodl jste se pro Hradec. Nelitujete?
Nemám důvod. Daří se nám, hokej mě baví. A nejde jenom o hraní, ale také o trénování. S dorostem vedeme první ligu, to mi také přináší radost.
* Během více než dvacetileté kariéry jste několikrát slavil titul mistra republiky, hrál jste ve výborných týmech. Na co vzpomínáte nejraději?
Prakticky na všechno. Na všechny tituly, na působení v zahraničí. Ale na druhé straně to jsou jenom vzpomínky a já se snažím spíše koukat dopředu a přemýšlet, co bude třeba za měsíc.
* Už dnes nastupujete k dalšímu utkání v Berouně. Co vás na ledě druhého týmu tabulky čeká?
Těžký zápas. Ukázala nám to dvě přípravná utkání v létě, která jsme s Berounem sehráli, a také jeho současné postavení v tabulce. Člověk chce vždycky vyhrát, ale bod by byl dobrý.
