Úspěch hokejových Pardubic? Klub staví tým, kouč o něj pečuje

Hráče, kteří mají jednou pro klub, jemuž šéfuje, vyhrát titul, si vyhlíží už v sedmé třídě. Manažer Zbyněk Kusý totiž spoléhá na to, že odchovanci jsou na ledě větší dříči než "žoldáci". Ta sázka se vyplácí: Pardubice mají třetí zlato za sedm let.

Když rozhovor vznikal, mluvil hodně nakřáplým hlasem, ale bouřlivé oslavy za to prý nemohou. "To je z toho, jak jsem v Brně fandil."

Spojení s ním se hned třikrát přerušilo, ale nebyla to vina špatného signálu. Tentokrát je na vině opravdu oslava. "Nějak jsem při ní utopil mobil," vysvětloval pardubický manažer Zbyněk Kusý.

Muž, jenž stvořil mužstvo, které má třetí titul během sedmi let.

V čem tkví úspěch Pardubic?
Máme pevnou osu týmu. Doplňujeme mužstvo jen hráči, které potřebujeme, a když se s nimi chceme dohodnout, tak jim nabízíme dlouholetý kontrakt, což je případ současných mladých hráčů, jako jsou Kousal, Buchtele, i když každý z nich podepisoval v jiném čase. Pak má ten hráč šanci prosadit se dlouhodobě a být prospěšný klubu.

Zatímco Brno nemělo jediného odchovance, vy hned devět hráčů a dalších šest, kteří přišli v dorosteneckém věku. I to je klíč?
My si ty kluky vybíráme kolem sedmé deváté třídy, a když přijdou k nám, tak zapadnou do systému. Je pak pro ně snazší se adaptovat až do áčka. Jsou tu samozřejmě i výjimky, které jsme si vzali v pozdějším věku, třeba v dorostu. K tomu dochází především tehdy, když máte slabší ročník. To pak sáhnete po hotovém osmnáctiletém hráči, jenže toho musíte koupit.

V tom je dost zásadní scouting.
To ano. V těch žákovských a dorosteneckých kategoriích nám ho dělají profesionální trenéři, u prvního mužstva je na tohle Petr Hemský (otec útočníka Edmontonu). Po hráčích se jezdím dívat já nebo Vláďa Martinec. Hned si vzpomenu, jak jsme se vraceli ve čtvrtek z Brna a stavovali se ve Žďáru nad Sázavou, kde na nás čekali rodiče Petra Koukala. A já si pamatuji, jak jsme je tenkrát našli a byl jsem se tam podívat na zápas mladšího dorostu, kde hrál. Musel jsem se tomu smát, ale jsem rád, že jsem ho tehdy získal. Naší prioritou je pracovat s odchovanci a je to podle toho taky vidět.

Teď však Koukal s Kolářem odejdou do Ruska, že?
To jsme věděli. Musíme je nahradit, nic jiného nám nezbývá.

Dostanete za ně odstupné?
Skončila jim smlouva, takže je to pro nás za nula.

Ovšem hned po finále kouč Hynek říkal, že právě na ty dva se nabalili mladí. Souhlasíte?
Osobní příklad vždycky táhne a já doufám, že se mladí, kteří dostali letos příležitost, dobře dívali, co ti dva dělali a co tady odvedli.

Zatímco hráčům dáváte dlouhodobé smlouvy, trenéři se po sezonách často měnili. Proč?
Ale na příští rok už máme jasno. Domluvili jsme se už během čtvrtfinále s Pavlem Hynkem a Láďou Lubinou, jen jsme to nechtěli říkat během play-off.

Máte klíč, jak kouče vybrat?
Ani ne. V tuto chvíli, kdy většina trenérů míří za tím nejlepším angažmá, těžko najdete kouče, který nechce do smlouvy klauzuli, že když dostane lepší nabídku, tak může odejít. Ale u nás to není tak, že by trenér vybíral mužstvo sám. I když spolupracuje, tak mužstvo staví klub a trenér se o něj stará. Tak jak to funguje v NHL.

Je NHL vzorem například i v marketingu?
Měl jsem štěstí, že jsem pro Boston dělal pět let scouta, takže jsem hodně věcí poznal. Ale prostředí v Čechách je specifické a nejde aplikovat všechno z USA. Tak třeba náš marketing je zaměřený na získávání obchodních partnerů, jim plynou peníze od fanoušků.

Přesto návštěvy v pardubické aréně patří i z celoevropského pohledu k těm nejvyšším.
To je pravda. U nás to začalo, když jsme přestavěli halu a lidi chodí do čistého prostředí. Ovšem v současné době budeme muset o diváka bojovat. Krize postihla všechna odvětví a lidi se budou rozmýšlet, kam dají své peníze.