Byl nejvyšší čas. Po sezoně, v níž byli gólmani slabým článkem nadupaného týmu, získali Brňané těsně před startem play-off muže, o nějž se mohou opřít. „Doufám, že to ze mě opadlo. Znovu jsem si začal věřit,“ hlásí 26letý Čiliak před pondělním rozjezdem čtvrtfinále na ledě Sparty.
Kdy jste znovu objevil formu?
Před Libercem (třetí zápas od konce základní části) jsem se na tréninku cítil stále lépe a lépe. Hodil jsem některé věci za hlavu a začal jsem přemýšlet jen nad tím, že se musím sám na trénincích nakopnout. A vyšlo to.
Proč se vám předtím nedařilo?
Ve čtvrtém zápase jsem si roztrhl tříslo a měl jsem měsíc pauzu. Chytal Karel (Vejmelka), chytal dobře, a když jsem se vrátil, nechtěli trenéři nic měnit, tak jsem byl dvojka. Pak jsme se začali točit a s Boleslaví jsem si porušil nerv v noze, tak jsem měl další měsíční pauzu. Nějak se to na mě lepilo, vypadl jsem ze zápasového tempa. Ale doufám, že už je to dobré.
Jste nažhavený na Spartu?
Strašně se na to těším. Lidé se ptají, jestli by nebyl lepší soupeř třeba Litvínov, ale my musíme porazit každého, jestli chceme jít co nejdál. Sparta je Sparta, máme s nimi rivalitu a určitě přijde plný zimák, což nás bude tlačit dopředu.
Jak se vyrovnáváte s tlakem, který je na brankáře ještě větší než na ostatní?
Samozřejmě to mám nějak v hlavě, ale už jsme play-off se Spartou hráli. Také tam byl tlak a člověk už se od toho umí oprostit a myslet jen na hokej. I když mi pořád hodně lidí volá o lístky a já se jim snažím diplomaticky vysvětlit, že teď nemůžu shánět lístky, ale musím se soustředit na hokej.
Vzpomínáte na vítězné semifinále se Spartou z roku 2014?
Jasně, to zůstane v hlavě. Byla to doteď moje nejlepší sezona.
Ale v sedmém duelu série jste hned na začátku musel střídat...
Asi to tak mělo být, protože zápas skončil, jak skončil. V tom zápase mi to nebylo líto, protože jsme stejně vyhráli.
Svou domácí extraligovou premiéru jste zažil také proti Spartě. Ale to jste byl o dost červenější...
To byla nervozita, byl to můj první zápas doma. Ale možná to bylo i z těch Red Bullů. (směje se)
Býváte ještě nervózní?
Zdravě nervózní je asi každý. Je lepší cítit před zápasem nějakou nervozitu než tam jít úplně uvolněný. Jenom zahrát si nejde snad nikdo.
Jak vycházíte s brankářským kolegou Karlem Vejmelkou?
Snažíme se navzájem si pomáhat. Nikdy jsem neměl smůlu na brankáře, co byli se mnou, ať už to byl Jirka (Trvaj), Falťas (Martin Falter), nebo teď Karel. Nemám problém s tím, když chytá, fandil jsem mu. A když chytám já, tak myslím, že fandí on mně.
Máte v hlavách, že vám to v základní části proti Spartě nešlo?
To byla základní část, teď je play-off. Každý má v hlavě, a to včetně nich, že to budou úplně jiné zápasy.
Máte vysvětlení, proč se váš tým po skvělém začátku sezony tak zadrhl?
Přišel nějaký útlum, ale už se k tomu nechci vracet. Co bylo, to bylo. Teď je play-off. Základní část je za námi a byla taková, jaká byla. Teď je důležité, co bude.
Jaký máte cíl pro úvodní dvojzápas v Praze?
Musíme mít nejvyšší ambice. V hlavách je zdravý respekt, ale určitě chceme vyhrát aspoň jeden zápas. A pokusíme se vyhrát oba.
