"Slyšeli jste tu ránu na konci zápasu? To mi spadl velkej kámen ze srdce," oddychl si 21letý Mazanec po výhře 4:2.
Naskočit po gólmanovi z NHL, který si rychle získal plzeňské fanoušky, muselo být složité...
Já na to raději nechtěl vůbec myslet, snažil jsem se soustředit jen na sebe. Tukka zde nasadil vysokou laťku. Týmu pomohl, zvedl atmosféru v hledišti a lidi byli namlsaní. Zkusil jsem tohle všechno hodit za hlavu.
Berete to tak, že pro vás prakticky začíná nová sezona?
Pro mě určitě. Na začátku jsem odchytal pár zápasů, pak přišel v extralize dlouhý útlum. A teď to znovu začíná.
Zápas se hrál nezvykle od 14 hodin. Bylo to pro vás nepříjemné?
Vůbec jsem z toho neměl radost, nemám to rád. To bych raději hrál od osmi večer.
Proč, dlouho trávíte oběd?
Vždyť já ho tentokrát ani nestihl. V 10 jsem vstal, vzal tašku a šel rovnou na zimák.
Co jste čekal od Zlína. Na ledě soupeřů držel dlouhou sérii výher.
Já hlavně nevěděl, co můžu čekat od sebe, dlouho jsem extraligu nechytal. Od Zlína to bylo jasné. Nahazované puky před branku, takové ty jejich vyčůrané věci.
Ve druhé třetině měli hosté hodně šancí. Kdyby dali druhý gól...
Tam při mě stálo i štěstí. Ale vyložené šance neměli, kromě jednoho brejku, kdy tam hráč proskočil.
To byl Leška.
Já si nevšímám, kdo na mě jede. Jinak se na to moc soustředím a zapomínám chytat.
