„Nějak nemám chuť do hokeje. Tahle sezona v Jihlavě mi ho docela vzala,“ překvapuje devětatřicetiletý forvard po ročníku, který pro Duklu končil vytouženým postupem do baráže o extraligu.
Podle informací MF DNES máte zvažovat konec kariéry. Co je na tom pravdy?
No, je to správná informace. (hořký úsměv) Zvažuji to. Lhal bych, kdybych řekl, že ne. Rozhodnutý na sto procent ještě nejsem. Ale hodně o tom přemýšlím.
Ve vašem věku se vám nechce znovu pouštět do nepopulární dřiny v suché přípravě?
Ne, o přípravě to není. Tu mám rád, chodím si trénovat i sám. Takže o nějaké zátěži to není. Je to o této poslední sezoně, která mě více méně semlela. Určitě teď nemám psychickou sílu pokračovat.
Hraje ve vašem rozhodování roli i to, že jste v baráži o extraligu hned třikrát zůstal v roli tzv. zdravého náhradníka.
Rozhodně to tomu nepřidalo. Je jasné, že jsem nebyl zvyklý vysedávat na lavičce. A teď se to holt stalo. A rozhodně mi to nepomohlo v tom, abych pokračoval dál.
Přitom Dukle se letos dařilo. Mančaft šlapal, první ligu jste vyhráli.
Ano, parta je tu výborná, všechno bylo super. Ale holt tam byly jiné vlivy. Jak bych to správně vystihl... (dlouze přemýšlí) Těžko se mi o tom mluví. Ale nesedlo mi to, co se týče atmosféry. Za těchto podmínek bych nemohl pokračovat.
Neoficiálně se mluví o tom, že jste se neshodli s trenérem Petrem Vlkem. Je to tak, že šlo o nějaký vzájemný nesoulad?
Je jasné, že nelze se vším souhlasit. Během své kariéry jsem poznal hodně trenérů, s některými člověk souhlasil, s jinými ne. Ale on je trenér. A člověk to prostě musí respektovat.
Bylo by řešením zkusit to někde jinde? Na jiné štaci?
Zvažuji to. Ale momentálně je opravdu hodně krátce po sezoně. A nějak nemám do hokeje chuť.
Dokdy byste se chtěl rozhodnout, co bude dál?
Zatím tomu nechávám volný průběh. Béďa Ščerban (jednatel klubu) mi dal nabídku, že bych mohl pracovat v Dukle. Což mě docela láká. Uvidím. Ještě tomu nechám chvíli čas. V Jihlavě mám platnou smlouvu. Ale možnost, že bych v ní pokračoval jako hráč, je nulová. Přesné datum, kdy to rozseknu, nevím. Ale asi co nejdříve.
Jakou pozici vám nabídli? Funkci trenéra?
Ano, působil bych v roli trenéra a zároveň bych měl na starost skauting. Samozřejmě bych si ale musel doplnit trenérské licence.
Lákalo by vás to?
Jo. Já jsem si to vyzkoušel u dětí. Docházel jsem na některé dětské tréninky a docela mě to baví. Mám dvanáctiletého kluka, takže se o to dost zajímám. Neviděl bych v tom problém. Bavilo by mě to.
Dokážete si představit, že byste pracoval v klubu a u toho hrál hokej amatérsky, třeba na úrovni druhé ligy?
To ne. Kdybych se věnoval trenéřině, nebo čemukoliv jinému kolem hokeje, tak bych už nehrál. Fyzicky se cítím furt dobře, zranění žádné taky nemám. Ale semlelo mě to psychicky.
Mluvil jste o nulové šanci hrát za Duklu. Kolikaprocentní šance je, že byste to zkusil jinde?
Teď momentálně žádná. Ale za měsíc můžu mluvit jinak. Teď to mám nastavené tak, že skončila sezona a hokej nechci vůbec vidět. Člověk může být připravený fyzicky jakkoliv, ale bez té hlavy to prostě nejde. A ať už k tomu vedly okolnosti jakékoliv, hlava je základ. U jakéhokoliv sportu, nejen u hokeje.
