„Jsem šťastný. Chci hrát hokej, který mě bude bavit, a chci hrát v týmu, který má ambice. Tohle pro mě Kometa splňuje,“ oznamuje 34letý křídelník, který se může pochlubit víc než devíti stovkami startů v NHL.
Právě on by měl být mezi všemi vysokými kartami, které Kometa v létě vytasila, tím hlavním trumfem. Jeho modrobílá mise včera začala ani ne třičtvrtěhodinovým zahřívacím tréninkem. „Jsem rád, že to mám za sebou. A taky jsem rád, že nám dal trenér pár dní na to, abychom se rozbruslili, než do toho skočíme,“ poznamenal Erat.
Prozradíte, kde všude o vás byl zájem?
Ve hře byla KHL, byl jsem domluvený na smlouvě s Omskem. Bylo tam toho i víc, ale já jsem řekl, že si dám po sezoně měsíc na rozmyšlenou, a potom jsem se rozhodl, že kvůli rodině zůstanu v České republice. Pak už jsem nic jiného neřešil.
Čím vás Kometa přesvědčila?
Pro mě bylo důležité, abych se cítil dobře a byl blízko domova. A Kometa splnila všechno.
Jak důležitou roli sehrál rozhovor s majitelem a trenérem v jedné osobě Liborem Zábranským?
Agentovi jsem řekl dvě mužstva, kam bych šel. Pan Zábranský byl korektní, řekl mi, co chce hrát, jak chce hrát. Pro mě byla prvním důvodem k rozhodnutí rodina. A druhým, abych hrál v týmu, kde mě to bude bavit a kde bude o co hrát.
Vyptával jste se na Kometu také svého bratra Romana, který v ní několik let hrát?
Brácha mi říkal, jak to tady chodí, jací jsou fanoušci. Prožil tu krásná léta a byl rád, že tu mohl hrát.
A jací podle něj jsou fanoušci?
Jsou hlasití, a když se daří, tak jsou dobří, když se nedaří, tak nejsou. Stejně jako všude na světě.
Kometa míří vysoko. Co říkáte soupisce, na kterou kromě vás přibyli také Ondřej Němec, Marek Kvapil či Martin Zaťovič?
Na papíře to může vypadat dobře, ale záleží, jak si to sedne. Pro nás je důležité dostat se do play-off a tam se může stát cokoliv. Nebudeme říkat na začátku sezony, že máme mužstvo na to a na to. Musíme hrát tak, abychom byli platní pro mužstvo, a vyhrávat zápasy.
Jaká by měla být vaše pozice?
Zbývá ještě hodně času, než začneme hrát. Zeptejte se na začátku sezony.
V Česku jste naposledy hrál při výluce NHL před jedenácti lety. Tušíte, co vás čeká?
Z NHL je to velký skok do KHL a tady si ten hokej vůbec nedovedu představit. Viděl jsem dva zápasy za posledních pět let, takže vůbec nevím, co od toho čekat. Tuhle otázku mi dejte spíš tak po deseti kolech.
Nemrzí vás, že už nehrajete v NHL?
Nevadí mi to. Vždyť mi bude pětatřicet let, a když chci někde hrát, tak chci být platným hráčem a chci hrát v prvních dvou lajnách. Ve třetí a čtvrté lajně to hrát neumím. Já jsem takový hokejista, že musím cítit šanci a ambice, abychom vyhráli.
Jak na vás zapůsobila ruská KHL, kde jste strávil minulou sezonu?
Já si nemám na co stěžovat. Omsk byl pro mě super, a kdybych neměl rodinu, tak se nerozmýšlím a byl bych tam zpátky, ale v téhle situaci jsem chtěl být doma a užívat si svoje děti. Moje dcera se narodila, když jsem byl na olympiádě, budou jí dva a půl roku a já jsem ji viděl tři měsíce. Pro mě je teď důležité, abych byl doma a děti byly spokojené.
Budete doma v Brně?
Mám tady byt, můžu bydlet tady i v Třebíči. Ale bydliště teď neřeším, protože až skončím s hokejem, tak máme naplánováno, že budeme žít v Americe.
