"Tak to nevím," usmíval se 30letý gólman Horácké Slavie. "Teď to dopadlo tak, že jsme dvakrát vyhráli. Ale za specialistu jsem se rozhodně nikdy nepovažoval," má jasno. "Nijak zvlášť se na ně ani nepřipravuju, prostě se každý nájezd snažím chytit."
Z Havlíčkova Brodu jste si odvezli dvě výhry. To je možná víc, než jste před sérií čekali, ne?
Nevím, jestli je to víc. Já můžu říct jen to, že je to dobře rozehrané. Určitě je to nejlepší možný scénář. Ale nic není hotového.
Stav 2:0 na zápasy je příjemný, ale bude potřeba to potvrdit doma. Co je pro to potřeba udělat?
Přesně jak říkáte. Asi bych nic neměnil, hrál stejně jako v Brodě. Hlavně se nezbláznit, protože přijde víc lidí. Nepodlehnout atmosféře, hrát si svoji hru. A pokusit se nějaký zápas urvat i doma.
V obou předchozích zápasech jste rychle vedli, když jste dali vedoucí gól dokonce ve stejném čase: 2:20. Našli jste na Rebely nějaké kouzlo?
To se přiznám, že ani nevím, že to bylo dvakrát v úplně stejném čase. (usmívá se) Samozřejmě žádné kouzlo to není. Kdyby bylo, tak ho určitě použijeme i doma. Ale je to jen dobře dostat se takhle do vedení. Pro soupeře je to taková studená sprcha.
V úvodu soutěže jste se doma trápili, prohráli jste sedm z osmi úvodních duelů. Ale v závěru základní části už to vypadalo, že jste našli recept, jak před vlastními fanoušky uspět.
Asi jo. Na začátku se nám doma nedařilo, pak jsme něco povyhrávali. Obecně sice stále platí, že je lepší hrát doma než venku. Ale tady v play-off si myslím, že ty rozdíly se smazávají. Každopádně, pokud budeme chtít postoupit dál, budeme muset něco vyhrát i doma.
