„Já si to tady moc užívám,“ rozplýval se odchovanec žďárského hokeje, který 2. října oslaví 19. narozeniny. „Jsem rád, že jsem se sem mohl vrátit, navíc kvůli takhle parádní akci,“ doplnil.
Před třemi lety jste přestoupil do Pardubic, po jak dlouhé době jste se zase objevil na ledě ve Žďáru?
Po dost dlouhé době. Taky proto, že rodiče bydlí 30 kilometrů od Žďáru, takže se sem dostanu jenom tehdy, když jedu za babičkou. Ale jezdím sem rád.
Takže ačkoliv extraligu jste si poprvé zahrál v Pardubicích, pořád máte ke Žďáru silnou vazbu?
Jasně, vždycky se budu cítit jako Žďárák. Tady mě naučili hokej, na to nikdy nezapomenu.
Vzhledem k tomu, že hokej byl ve vaší rodině sportem číslo jedna, tak jste asi neměl moc na výběr...
Samozřejmě máte pravdu. Hokej hrával strejda Jirka i brácha Tomáš, takže mě naši přivedli na zimák už ve třech letech.
Nikdy jste neměl chuť od něj utéct?
Ne, odmala jsme tady měli parádní partu, hrál jsem s Martinem Nečasem, který sem mimochodem přivezl pohár pro mistra extraligy. Já si ale na něj nemůžu sáhnout. Třeba ho ještě někdy vyhraju. (usmívá se)
Předpokládám, že vašimi vzory jako kluka ze Žďáru byli Tomáš Rolinek či Petr Koukal...
Jasně, byly to moje ikony a já tady teď s nimi sedím u jednoho stolu. Navíc s Rolasem jsem hrál i v Pardubicích a Koukyho taky znám dobře.
Martina Kauta si na draftu NHL jako číslo 16 vybralo Colorado.
Představoval jste si někdy, že s nimi jednou budete hrát na stejném ledě?
Jo, pamatuju si, že v době, kdy jsem se jezdil koukat na bráchu na juniory, tak jsme se šli potom podívat i na áčko, kde právě hrál Rolas. A já tehdy řekl, že si s ním chci zahrát. No a vidíte, splnilo se mi to.
Mimochodem, jakou roli ve vaší dosavadní kariéře sehrál váš o deset let starší bratr?
To on má pětadevadesátiprocentní podíl na tom, jak to se mnou dopadlo. Moc mi pomohl, když jsem jako mladý kluk přišel do Pardubic a byl ze všeho vyvalený.
Jenže v Denveru, kde sídlí Colorado Avalanche, klub NHL, už s vámi nebude. On ani rodiče...
Já myslím, že už jsem docela připravený. Dostal jsem od bráchy i od rodičů rady, takže to snad zvládnu. (usmívá se) Ostatně už loni jsem v Pardubicích bydlel sám.
Ale rodiče vám jednou za týden přijeli uvařit...
(směje se) Říkal jsem mamce hned, že mi tohle bude chybět. Holt se musím naučit vařit sám.
A co si takhle vzít maminku s sebou, to vás nenapadlo?
Rok to musím zvládnout sám. A pak nebude problém, aby tam se mnou byli klidně oba. I když, oni jsou typičtí Češi, kteří jsou rádi, že můžou být doma. (směje se)
Při draftu, kdy si vás vybralo už zmiňované Colorado, jste omlouval svoji angličtinu. Jak to s ní máte teď?
Chodil jsem na doučování. A věřím, že když tam budu, tak to bude pořád lepší a lepší. Kdybych angličtinu neuměl, byl bych za blba.
Martin Kaut
A co vaše patálie se srdcem?
Jsem v pořádku. I když mně nebylo nic ani předtím. Myslím, že ten zákrok byl úplně zbytečný.
Zase na druhou stranu jste získal jistotu, že máte srdce...
(usmívá se) To ano. A je prý i hokejové. Narodil jsem se o měsíc dřív, tak ty nedostatky asi byly od toho.
Povězte, jaká je vaše představa ideální sezony 2018/19?
Určitě hned začít v NHL. Ale pokud to nevyjde, tak se nic neděje, začnu klidně i na farmě.
