Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Z Jágra by mohl být dobrý trenér, myslí si jeho letitý parťák Straka

Jaromír Jágr v plzeňském dresu při rozlučce Martina Straky a Jaroslava Špačka. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

15 2017
Martin Straka už několik sezon řídí extraligovou Plzeň. Dřív z křesla majitele a jako hráč na ledě, teď i z hokejové střídačky. Jaromír Jágr i přes požehnaný hokejový věk stále prohání o generaci mladší borce v NHL. Plzeňský boss a dlouholetý Jágrův vrchní pracant nepřestává obdivovat svého slavnějšího kamaráda.

„Nechovám k němu nic jiného než obdiv a vděk,“ přiznává Straka, má-li promluvit o Jágrovi, čerstvě 45letém.

Nepřestává vás překvapovat?
Je to obrovská legenda. Obdivuji, jak se dokázal přizpůsobit každé situaci a vždy byl pro tým platný.

Čím to?
Když byl mladý, tak uměl všechno. Dával góly, byl silný na puku. Když chtěl, tak ho vzal, prokličkoval půlku hřiště a dal branku. Časem rychlost začala odcházet, ale vyrovnal se s tím. Už tolik nechtěl puk a začal se motat u branky, kde padají góly. Dřív stál u mantinelu, ale když se na něj teď podívám, tak je téměř pořád u branky. Těží se své postavy a je znovu platný. Přizpůsobil se.

Co na něm obdivujete nejvíce?
Jaký je to člověk, o tom se nemusíme bavit. Nebýt Jardy, tak Češi nikdy nebudou mít v NHL takové úspěchy. Takhle jsme díky němu měli drobnou protekci, která nám hlavně v začátcích hodně pomohla.

Ta se vám na startu v Pittsburghu asi hodně hodila?
Ohromně. Když jsem tam přišel, tak si mě vzal pod křídla. Nebyl jsem na vojně, byl jsem mladý, vyjukaný a neuměl jazyk. Jarda už tam měl jméno, tak se mnou všude chodil. Hráči a fanoušci na mě hned koukali jinak.

Vy jste mu to ale vracel na ledě.
Tak to neberu. Kdybych tam nebyl já, tak někdo jiný.

Málokdo s ním ale dokázal hrát tak jako vy.
Nějakým způsobem jsme si sedli. Ne vždy to bylo ale ideální, tak tam trenér hodil někoho jiného a musel jsem to pochopit. On byl ta hvězda. Každý na něho koukal, jak mu to jde, na mně nezáleželo.

Nepodceňujete se trochu?
Vůbec ne. Já si vážím, že jsem tam mohl být s ním. Být tehdy bez Jardy, mohl jsem být za chvíli zpátky v Evropě. NHL je nejtěžší liga na světě, je o jediné šanci. Buďto ji dokážete využít, nebo končíte. Někdo třeba nedostane ani tu jednu. Já měl to štěstí, že jsem dostal dokonce dvě. Jednou mě vyměnili a já se díky němu mohl vrátit zpět, proto si ho vážím. Dnes to, co mám, je tak z devadesáti procent díky němu. Ano, měl jsem nějakou píli a touhu, ale on mi to hodně usnadnil.

Musel jste se herně hodně změnit, když jste s ním nastupoval?
Trochu ano. To ale přichází samo. Když víte, že máte na ledě takového hráče, budete pro něj pracovat. Víte, že tým z toho bude profitovat, protože bude dělat výsledky. Navíc jsme cítili, že na něj je tlak enormní. Nikdo nečekal, že bude bránit a skákat do střel.

Ne každý hráč však dokáže potlačit ego a pracovat pro hvězdu.
Neměl jsem s tím problém. Viděl jsem profit a uvědomoval si tlak na jeho osobu. To se těžko popisuje, málokdo to tady pochopí. Takových hráčů, na které se pracovalo, v dnešním hokeji už moc není.

Jak vzpomínáte na dobu, kdy jste spolu v Pittsburghu hráli pod trenérem Ivanem Hlinkou?
Jako na jednu z nejlepších v kariéře. To byla česká paráda v NHL. Navíc nám to šlo i hokejově. Postoupili jsme do finále konference. Ten rok byl parádní. V další sezoně jsem si ale zlomil nohu a odehrál jen třináct utkání.

Hlinku navíc odvolali po pouhých čtyřech utkáních.
Nevím přesně, o co šlo. Oni po něm něco chtěli, Ivan jim to asi nesplnil a začali na něj vyvíjet tlak a předčasně ho odvolali. Byl to divný rok.

Brandon Dubinsky z NY Rangers (druhý zleva) se raduje se spoluhráči. Vlevo Michal Rozsíval, vpravo Martin Straka, zády Jágr.

Brandon Dubinsky z NY Rangers (druhý zleva) se raduje se spoluhráči. Vlevo Michal Rozsíval, vpravo Martin Straka, zády Jágr.

České jádro Pittsburghu se navíc rozpadlo.
Ano, téměř všechny nás vyměnili. Já byl vlastně jeden z posledních, kterého pak poslali pryč. Šel jsem do Los Angeles, ale nešlo mi to. Po stávce v NHL jsem si už jako volný hráč mohl vybírat, kam půjdu, a do New Yorku mě to lákalo.

Přimluvil se za vás Jágr, ať vás tam přivedou?
To nevím. Volal mi Glen Sather, tehdejší generální manažer Rangers, jestli bych měl zájem. Měl jsem jasno. Chtěl jsem zpátky na východ, západ mi nikdy příliš neseděl.

Jaký byl příchod do New Yorku?
Naprosto v pohodě. První sezonu jsme bydleli na Manhattanu, pak se nám narodila malá a odstěhovali jsme se kousek od tréninkové haly.

Trávil jste s Jágrem i volný čas?
Dřív ano. Na začátku v Pittsburghu mě tahal i mimo hokej. V New Yorku už ne. S rodinou se život otočí.

Oba jste u Rangers skončili stejně. Jágr šel do Ruska, vy domů.
Začal jsem koketovat s Plzní. Paní byla těhotná, chtěli jsme domů. Bylo mi pětatřicet let. V New Yorku jsme navíc vůbec nevěděli, jak to dál bude. Přišli Američani Gomez s Drurym a chemie v týmu se změnila. A ještě na něco si pamatuju.

Povídejte.
Jako teď si vybavuju Jardu, jak přišel jednou před tréninkem za trenérem Tomem Renneym a říkal mu: Ti dva tě zlikvidují. A šup, v půlce další sezony byl Renney venku.

Martin Straka (vlevo) a Jaromír Jágr se zdraví po utkání v Plzni.

Martin Straka (vlevo) a Jaromír Jágr se zdraví po utkání v Plzni.

Co jste říkal na to, že po úspěšné sezoně na Floridě kolem Jágra učinili tolik změn?
Byli v nějakém stadiu a chtěli výš. Dotáhli několik drahých hráčů, věřili, že mohou bojovat o Stanley Cup. Teď ale situace vypadá, že se to otočilo proti nim. Asi tím zbourali týmovou chemii, která předtím fungovala.

Nemůže to znamenat i Jágrův konec v NHL?
Může být. Jarda ví, co chce. Vedení klubu s ním komunikuje s respektem. Oni vědí nejlíp, proč ho tam stále mají. Teď jde jen hádat, co dál.

Co myslíte, že bude jednou dělat po kariéře?
Doufám, že zůstane u hokeje. Ohromně by to pomohlo. Taková ikona přece nemůže hokej opustit, vlastní Kladno. Může mít ale nějaké jiné plány.

Jste majitelem, manažerem, teď i trenérem. Dokážete si ho představit v roli kouče?
Jako trenéra určitě. Podle mě by to zvládl a byl by dobrý. Je inteligentní, má nadhled. Ví, co od hráčů očekávat, ale nebude si myslet, že co zvládl on, dokážou také. Kdyby jo, tak jsou v NHL. Všechno to zažil. Prošel proměnou z hvězdy k pracantovi před brankou až k učiteli pro mladší spoluhráče.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze