Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Maskoty vybírala krasobruslařka

4 2004
Praha, Ostrava - Na led vjede postava oblečená v kostýmu lva, za ní vstupuje hokejový tým. Lvíček mává rukama ve vzduchu, roztleskává diváky. Pak běhá mezi nimi, vlní se vedle nich do rytmu kankánu. Nebo se na ledě rozjede proti kolegovi a pak uhne. Nebožák padá na mantinel. A publikum bouří smíchy. Fanoušky provází hokejovým šampionátem maskot, lvíček Tomík.

Kreslená podoba je takřka na všech písemných materiálech. Zápasy a další akce pak doprovází dvouocasý lev v životní velikosti.

V látkovém obleku se jmenovkou „Tomík 04“ na zádech, znakem šampionátu na břiše a červenými botami se v Sazka Areně v Praze pohybují krasobruslaři, v Ostravě dva mladí hokejisté.

„Je to odreagování, odměna na sezonu,“ říká krasobruslař Karel Štefl. Český reprezentant v kategorii sportovních párů třeba po zápase s kamarádem tančí valčík na hudbu z reklamy běžící na kostce. Nikdy nechtěl hokej hrát. Ale rád se na něj dívá. „Je to aktivní hra,“ říká.

Neváhal, když měl možnost se na necelé tři týdny stát maskotem. I když mu hrozily potíže se studiem na vysoké škole v Brně, kam se z Prahy teď nedostane.

„Snad se to nějak podaří skloubit. Obzvlášť, když můžu vidět hvězdy jako Jaromíra Jágra. Je to zážitek na celý život, člověk uvidí všechny zápasy,“ říká dvaadvacetiletý bruslař.

Nemyslete si, není to žádná legrace, jezdit po ledě v kostýmu nebo procházet se v něm mezi diváky. Výtvarnice Darina Poláková sice vytvořila oblek z co nejlehčích materiálů, jenže v zaplněných halách je horko. „Pod kostým si budu brát jen spodní prádlo,“ říká Štefl.

Hlava lva s dlouhou hřívou a rozesmátým obličejem je připevněná na lyžařské helmě. „Váží snad pět kilo,“ říká Štefl.

Bruslaři jsou na nohou do noci. Vidí otvorem v tlamě, dívat se mohou jen dopředu, musí se otáčet. „V kostýmu nejde dělat moc prudké pohyby,“ říká Štefl. „Ale klidně zvládnu i nějaký pád.“

Vymyslet malou show, to pro něj není problém. Účinkoval třeba v muzikálu na ledě Mrazík. „Hrál jsem loupežníka. Taky to byla herecká role, kdy si člověk mohl dovolit srandičky.“

Maskoty pro Prahu doporučovala krasobruslařka Radka Kovaříková. „Vybírala jsem statné kluky, co mají herecké dispozice a bavičství v sobě. Je to makačka.“

V Ostravě se třeba na jednoho z mladých hokejistů vrhli opilí Dánové. Chtěli se s ním pomazlit. Vždyť právě diváky musí Tomík bavit. Pohladit je, zamávat s nimi třeba do kamery...

„Kluci musí být příjemní na pohled, roztomilí. Rozhodně by se neměli kopat do zadku,“ říká Jindřich Šimek, který má maskoty na starosti v Ostravě.

Tam každý z dvojice mladých hokejistů „pečuje“ o jeden z týmů. A taky se chovat podle toho, jak se mužstvu v zápase vede. „Musíme být neutrální. Ale uvnitř všichni určitě fandíme našim,“ říká Štefl.

Málokdo z českých hokejistů na šampionátu si rozumí s maskotem lvíčkem Tomíkem jako Jiří Dopita.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze