„Doufám, že to není poslední. Na životní trefu ještě čekám,“ smál se šťastný Pekr, který s hokejem začínal v nedalekém Uničově. Příležitost bude mít už v úterý v 17.30, za stavu 1:3 pokračuje čtvrtfinálová série na ledě indiánů.
Museli jste se rychle vzpamatovat z pátečního kolapsu 1:8. Měl jste na to nějaký recept?
Samozřejmě jsem nad tím chvilku po zápase přemýšlel. Asi bych ty tři zápasy série shrnul do dvou slov - přesilovky a efektivita soupeře.
Napadaly vás myšlenky, že byste mohli vypadnout 0:4 na zápasy?
Šli jsme k tomu s čistou hlavou, protože už nemáme co ztratit. Nepřipouštěli jsme si nervozitu. Chtěli jsme vyhrát a nechtěli jsme skončit s nulou a to se nám podařilo. Teď se může stát cokoliv. Můžeme dovést výhru z Plzně a natáhnout sérii.
Co po debaklu říkal kouč Venera?
Šlo o to, abychom na to co nejrychleji zapomněli, soustředili se na čtvrtý zápas a pokusili se vyhrát. Podařilo se a to je nejdůležitější.
Na tom máte velký podíl druhým gólem, ale to platí i pro nezištnou přihrávku Jana Eberleho. Tušil jste, že vás najde?
Byla tam nějaká střela od beka, kterou tečoval mezi kruhy. Viděl jsem, že se to odrazilo, kam jsem potřeboval, a jen jsem to zametl.
Jaký je to pocit - dát pět minut před koncem vedoucí branku a plný zimák začne šílet?
V prvních pár vteřinách je to euforie a pak hned přemýšlení o tom, jestli to udržíme. Samozřejmě jsem byl nervózní, ty čtyři minuty pak před brankou byla mela, ale naštěstí to dobře dopadlo. Jsem za to strašně rád, že jsem dal vítězný gól, první v play-off.
Trenéři vás posunuli do druhé formace k Eberlemu s Řípou. Cítil jste změnu k lepšímu?
Mně se hrálo i ve čtvrté dobře. Byla to jen změna od trenérů, neřešil jsem to. Dostal jsem pak navíc šanci v přesilovkách, to byl hlavní rozdíl, ale stejně to nepomohlo.
Hodně hráčů Mory zažívá své první play-off. Je to znát?
Asi padesát procent týmu play-off extraligy nikdy nehrálo a to se nedá s první ligou srovnat. Je to daleko důraznější, hráči jsou šikovnější a využijí každou chybu. Jsme spokojení s výhrou a chceme jít dál. Může se stát všechno. Můžeme dovézt výhru z Plzně.
Zatím každé utkání série je hodně emotivní, plné dohrávek a soubojů. Bude to tak i pokračovat?
Když je série delší, vždycky se vytvoří nějaké dvojičky, někteří mají svých oblíbených hráčů i víc. To k tomu patří.
Hodně se v této souvislosti skloňuje jméno Ryana Hollwega. Musíte si na něj dávat pozor?
Já nevím, hrál? (smích) Já jsem ho vůbec neviděl. Samozřejmě musíme si dávat pozor, zvednout hlavu, když je na ledě. Ale tentokrát se vůbec nepotkal s pukem, takže o něm ani nevím.
Vnímáte fyzický deficit proti na pohled větší a těžší Plzni?
Ty dva domácí zápasy ukázaly, že jsme se v důrazu a tvrdosti vyrovnali a ve čtvrtém zápase je možná i převyšovali. Nemáme se čeho bát. Musíme hrát pořád stejně tvrdě a důrazně a vracet jim to.
Může být tohle cesta, jak sérii ještě natáhnout?
Určitě. Pokud dáme jeden dva góly, budou nervózní. Do Plzně pojedeme s čistou hlavou, nemáme co ztratit a věřím, že sérii do Olomouce ještě vrátíme.
To by fanoušci znovu vyprodali plecharénu...
Hlavně jim chci poděkovat, protože to, co předvedli během víkendu, byla nádhera. Asi jsem ještě nehrál před lepším publikem. V pátek se prohrálo 1:8 a fandili neskutečně. Chci jim poděkovat a teď už jsme ostudu neudělali.
