Bubníka můžeme srovnávat jedině s Jágrem, říká parťák zesnulé legendy

Věděl, že na tom Vlastimil Bubník není příliš dobře. Že už přes měsíc leží v nemocnici. „Ale i tak nás to samozřejmě vzalo. Bohužel ubýváme,“ povzdechl si nad úmrtím největší legendy hokejové Komety Jaromír Meixner. Bývalý výborný obránce odehrál po Bubníkově boku pět sezon. A asi neudiví, že v nich získal pět titulů.

1954. Takhle vypadal tým Rudé hvězdy krátce po svém vzniku (nahoře třetí zleva Vlastimil Bubník). | foto: Archiv

Povězte: v čem byl Vlastimil Bubník tak výjimečný?
Vlasta byl všeuměl. Na co sáhl, to mu šlo. Ať vzal tenisovou raketu, ať bouchl basketbalovým balonem, fotbal hrál za národní mužstvo, o hokeji ani nemluvě. Matka příroda mu opravdu nadělila sportovní genialitu. Na ledě byl Vlasta komplexní hokejista. Uměl nejen dávat góly, ale i přihrávat a také výborně bránit. Já to vím, protože jsem za ním hrával v obraně, a vždycky na něj bylo spolehnutí, že se vrátil a pohlídal svoje křídlo. A když jsem rozehrával, tak jsem se ani nemusel moc dívat a věděl jsem, že bude tam, kam patří puk. Byl to opravdu génius. Těžko se to vysvětluje a možná ani on sám nevěděl, proč to tak je, ale jakási signální soustava mu dávala pokyny, a on v podstatě vždycky všechno udělal správně.

Jak vzpomínají na Bubníka?

Rudolf Potsch
- legendární obránce Komety
"Udělal ze sebe legendu. Byl to výjimečný talent na všechny sporty, dokázal se prosadit ve fotbale i hokeji, a když jsme na tréninku hráli tenis nebo basketbal, vynikal taky. Kdyby si vybral jiný sport, dotáhl by to v něm do reprezentace taky. Na ledě to pro mě byl pan učitel. Mezi hráči tehdy bylo dost šéfů a výjimečných osobností, ale on byl uznávaný všemi velikány."

Vladimír Nadrchal
- legendární brankář Komety
"Byl to vynikající hráč, špílmachr a člověk, který - aniž by to chtěl - byl všemi postaven do role vůdce díky své přirozené inteligenci a přístupu. Všechno se mu dařilo, uměl všechny sporty. S hokejkou to byl obrovský technik, jako brankář jsem s ním měl na tréninku velké potíže. Samostatné nájezdy uměl proměňovat vynikajícím způsobem, a pokud ho neproměnil, tak někomu nahrál do prázdné brány. Je velká škoda takového člověka. Po těch letech se na něj trošku zapomnělo, ale mezi námi zůstane zapsaný jako velký borec. Byl vždycky uznávanou autoritou, aniž by si to uvědomoval. Všichni jsme mu věřili, protože v oblasti sportovního myšlení byl vynikající.

Josef Černý
- legendární útočník Komety
"Pro nás všechny je kruté, co se stalo. Vzpomínám na něj jenom v dobrém, je to opravdu brněnská legenda, která se těžko někdy znovu objeví. Byl to vynikající hráč, který vždycky poradil, a když už to nešlo říct, tak i ukázal. Narodil se se vším, co má sportovec mít. Měl hlavně vynikající herní myšlení, předvídavost a nezištnost. Nebyl to žádný chrt, hrál vždycky pro mužstvo, a ať nastupoval s kýmkoliv, tak toho hráče udělal. Lepšího hokejistu nepamatuju. Potkal jsem hodně výborných kluků, ale tenhle byl úplně výjimečný."

Byl při všech těch gólech, které nastřílel, zároveň týmový hráč?
Rozhodně, tehdy se na góly a kanadské body ani moc nehrálo. Byl to týmový hráč a bezesporu vůdčí osobnost. Byl z nás nejlepší, a co si budeme vykládat, také nejlepší v Česku. Já si troufám tvrdit, že generačně jej můžeme srovnávat jedině s Jágrem. Možná byl dokonce komplexnější než Jágr, bohužel NHL pro tu jeho generaci ještě nebyla.

Působil v týmu jako šéf?
Samozřejmě, spolu s Frantou Vaňkem, Broňou Dandou a ze začátku Slávou Bartoněm byli hlavní osobnosti, které to řídily. Běda, když někdo vybočil z řady, to pak bažanti hned dostali za uši. A kdo se nepodřídil řádu mužstva, musel odejít. Oni byli psi. Byla tam idea, že máme hokej rádi a chceme vyhrávat. A všichni pro to museli dělat všechno.

Jak na něj nahlíželi protivníci?
Když měl puk, tak soupeř vždycky vyhlašoval největší stupeň nebezpečí. Neustále hrozil, zvlášť v kombinaci s Broňkem Dandou a Vaškem Pantůčkem, kdy si několikrát vyměnili puk a strčili ho před bránu Vaškovi, který pálil ostošest. V té době to samozřejmě bylo jednodušší, co si budeme namlouvat, ale Vlasta dokázal vzít puk u své brány a projet s ním celým kluzištěm. Udělal tři kličky, a když našlápl, tak to byla raketa.

Jaký byl Bubník mimo kluziště?
Samozřejmě, že když se dělaly blbosti, tak voloviny dělali všichni. Nebyli jsme žádní svatouškové. Ale on byl skoro o generaci starší než já, takže v osobním životě jsme se moc nepotkávali.

Jaké vlastně bylo pozadí jeho odchodu z Brna? Byly za ním osobní neshody?
Bylo to takové dramatické, víc bych to nerozváděl. Myslím si, že k jeho odchodu nemuselo dojít, že se všechny strany mohly dohodnout. Ale hezky to definoval Broňa Danda, který řekl, že Kometa už dál nevyhrávala, protože už neměla Vlastu Bubníka. A něco pravdy na tom je.