Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hokejista Melenovský: Nevěřím, že je cyklistika čistá

Hokejista Marek Melenovský po podpisu smlouvy s Jihlavou. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

13 2015
Je šest hodin ráno, hokejista Marek Melenovský vstává a pomyslí si: už to není jako dřív. Tělo při náročné letní přípravě, kterou dvojnásobný mistr extraligy momentálně vstřebává jako hráč Dukly Jihlava, se chtě nechtě u 38letého útočníka ozývá. Kromě hokejové přípravy si udělal čas i na Tour de France.

Dodržuje ale životosprávu, snaží se chodit včas spát a vyhýbají se mu zranění. I proto stále může hrát na vrcholové úrovni.

Když zrovna nelítá po ledě, věnuje se doma rodině, často také vytáhne kolo. O tom i vypráví: „Je to pro mě nejlepší relax. Sednout na kolo a jet si projet.“

I o cyklistice je tento rozhovor.

Sledoval jste Tour de France?
Samozřejmě. Koukal jsem na to. Dokonce jsem se v roce 2009 sám zúčastnil Tour, byl jsem se podívat na dvou etapách. Je to zážitek, show. S nadšením to pozoruji.

Nakolik podle vás uškodil slavnému závodu dopující Armstrong?
Cyklistiku to očernilo hrozným stylem – a taková ikona… Osobně jsem z toho byl zklamaný. Také jsem mu fandil. Viděl jsem ho naživo závodit. Pro charitu udělal strašně moc, ale tahle obrovská skvrna se nedá smazat a jenom osobně doufám a přeji si, aby cyklistika byla čistá. Bohužel se ale pořád ukazují jiní hříšníci.

Věříte, že je normální smrtelník schopný zvládnout tolik etap v tak obrovském tempu?
Je to masakr, no. Já jsem si tam dvě etapy zkusil. A když si vezmu, v jakém tempu to jezdí ti profíci, tak to klobouk dolů. Mají trénovaný organizmus. Ono něco jiného je ujet to jeden den a jiné pak opakovat to několikrát. To je úplný extrém. Samozřejmě nějaké přípravky asi musí brát, ale nikdo do toho nevidí tak hluboko, nebo já do toho nevidím tak hluboko, abych mohl říct: ano, je to tak nebo onak. Těžko říct. Ale každopádně je to extrémní a troufl bych si říct, že to je jeden z nejnáročnějších sportů, jaký vůbec je.

A věříte tedy, že nedopují?
Ne. Já nevěřím v čistotu toho sportu. Samozřejmě v minulosti to byl extrém. Když se podíváme na prvních deset lidí rok od roku, tak bych tam těžko hledal někoho, kdo nebyl načapaný. To vypovídá samo o sobě. Ale doba je na tohle přísnější a doufám, že teď je to v nějakých relativních hranicích a není to hrozné. Taky se to na výkonech projevilo. Nikdo není schopný třeba ten kopec Alpe d’Huez vyjet tak jako ten Armstrong. Teď se tomu nikdo nepřiblíží. Tak asi k něčemu ty aféry také byly.

Povězte, jaké to bylo, když jste si byl projet etapu?
Nejel jsem tenkrát celou etapu. Nicméně nějaký extrémní kopec jsem si tam zkusil. Jel jsem ho na svoje maximum, asi na 15 kilometrů v hodině. A potom jsem četl, že oni to jeli na 25 kilometrů v hodině, přestože měli v nohách už přes dvě stě kilometrů. To je extrém.

Předpokládám, že jste toho měl po vyjetí plné zuby.
Samozřejmě. Je tam i řidší vzduch, nejsem na to zvyklý. Je to obrovský záhul.

Když jste sledoval letošní Tour, komu jste fandil?
Samozřejmě jsem fandil Čechům. Ti tam ale nebyli v roli, aby sahali po dobrém výsledku. Líbí se mi třeba Valverde, nemusím moc Contadora. Že bych měl ale konkrétně nějakého koně… Dříve jsem fandil stáji BMC. Teď na to koukám nezaujatě. Líbí se mi to jako sport.

Vítězství Štybara jste prožíval?
Ano, to zahřálo. Jako každý Čech, který má srdce na správném místě, jsem mu to přál.

Opusťme cyklistiku. Opět se řeší stadion v Jihlavě. Věříte, že si Dukla zahraje v novém stánku?
Já tomu osobně věřím. Ani nevím, jak dlouho se o tom diskutuje.

Už několik let.
Právě proto by mohl nastat čas, že by se to mohlo udělat. Určitě by si to Jihlava zasloužila. Jsou tady schopní lidi, kteří by to mohli dotáhnout. Budu jenom fandit, aby to dopadlo.

Řešíte to se spoluhráči?
Co se týče tady toho, tak proběhlo jen pár vět. Jak a kde by se hrálo. Ale že bychom o tom mluvili každý den, tak to určitě ne. Kabina z naší strany je dobrá, zimák není špatný, ale komfort by to chtělo změnit.

Dovedete si představit, že byste hráli jinde?
Já už jsem to v kariéře párkrát zažil. Třeba tenkrát ve Vítkovicích se jezdilo hrát do Frýdku-Místku. Problém s tím nemám. Ba naopak to člověk přivítá. Že změní prostředí, není ve stejném stereotypu. Mně osobně to bylo docela příjemné.

Nevadilo by vám ani to, že byste odehráli jinde i celou sezonu?
Já osobně bych s tím problém neměl. Pokud by to tedy nebylo dojíždění sto kilometrů daleko.

A jak vy sám zvládáte v 38 letech letní přípravu?
Je jasné, že rok od roku je to horší. Cítím na sobě, že už je to hodně, ale musí to být a já to tak beru. Nevyhýbám se tomu. A úlevy na tréninku také nepotřebuji.

Ne každý ještě může v těchto letech profesionálně sportovat. Máte recept na to, jak vydržet?
Musí se vyhýbat zranění, taky si musí člověk udržet váhu. Na jídle opravdu hrozně moc záleží. Kdybych ztloustl a vozil kila navíc, tak bych mladším klukům určitě nestačil. A je důležité chodit včas spát.

Teď vás čekají na Slovensku tři zápasy během tří dní. Co říkáte na rychlý sled zápasů?
Je to těžké. Pořád je ale lepší hrát než trénovat. Je potřeba chytit ten zápasový rytmus, to člověk nenatrénuje. Jiná věc je to, že počasí určitě nepřeje hokeji, respektive ledu. S tím se ale holt musíme poprat.

Autor:


Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze