Mertl po přesunu ze Záhřebu do Hradce: Hokej je všude stejný

Moc času na rozhodování, zda zbytek sezony dohrát v hradeckém Mountfieldu, hokejový útočník Tomáš Mertl neměl. Navíc těch několik hodin, během nichž se rozhodoval, strávil daleko na východě v Rusku. Nyní už ale za sebou má první zápas v dresu hradeckého mužstva, do kterého se vrátil po necelém roce.

Minulý týden odletěl Tomáš Mertl s týmem Medveščak Záhřeb na Sibiř, odkud měl pokračovat dál na východ až ke čtvrtečnímu zápasu ve Vladivostoku.

Aniž by v té chvíli tušil, že svoji letošní misi v KHL, která měla končit za dva týdny v Soči posledním zápasem Medveščaku v základní části soutěže, nedokončí.

Po utkání v Novosibirsku se totiž dozvěděl o zájmu hradeckého Mountfieldu, aby sezonu dohrál v jeho barvách. Následující duel Záhřebu v Novokuzněcku už jen sledoval z hlediště a pak se místo na Dálný východ vypravil do Čech.

Tomáš Mertl

• Devětadvacetiletý hokejový útočník, který letošní sezonu odehrál v týmu KHL Medveščak Záhřeb, aby se na její konec vrátil do Hradce Králové.
• Do seniorského hokeje vstoupil v Českých Budějovicích, za které hrál s výjimkou několika hostování celou kariéru, po přesunu klubu do Hradce Králové zde pokračoval až do skončení minulé sezony.
• Právě ta byla jeho nejvydařenější, když si v kanadském bodování připsal 50 bodů za 24 gólů a 26 asistencí, čímž byl nejproduktivnějším hráčem mužstva a patřil mezi nejlepší v celé soutěži.
• Podobně se mu v této sezoně dařilo také v týmu Medveščak Záhřeb, kde byl rovněž nejproduktivnějším hráčem, v 55 zápasech v KHL nasbíral 32 bodů za 11 branek a 21 asistencí.

Tím pro zanedlouho třicetiletého středního útočníka, jenž v Medveščaku svými výkony navázal na vydařené předcházející sezony v českobudějovickém a později hradeckém Mountfieldu, začala cesta do týmu, který po loňském extraligovém ročníku opustil.

„Bylo to všechno hodně narychlo,“ líčí loni nejproduktivnější hráč Mountfieldu a letos zase Medveščaku svoji anabázi, která skončila pondělním příletem do Čech a úterním zápasem v Chomutově.

V Čechách se ale pár dnů spekulovalo, že byste mohl závěr sezony v Hradci dohrát.
Já ale nic nevěděl. Až poslední den před odletem, do té doby nic. Hráli jsme v Novosibirsku a to ještě nic nebylo. Až teprve když se přiletělo do Novokuzněcku, tam se to začalo řešit.

Tam už jste nehrál.
Protože se to mezitím hlavně přes noc řešilo a já jsem vlastně čekal na letadlo. Měl jsem pak ten den docela rozházený, ještě jsem se šel podívat na kluky, jak hrají v Novokuzněcku, a druhý den v osm ráno jejich času odjel na letiště a přes Moskvu jsem se dostával domů.

Náročná cesta?
Trochu i kvůli šestihodinovému časovému posunu. Z Novokuzněcku jsem letěl do Moskvy, tam jsem tři hodiny čekal na letišti a pak jsem letěl do Prahy.

Mohl jste mít společníka, brankáře Taylora angažovala pražská Sparta. Letěli jste spolu?
Bohužel ne, on měl vše vyřízené o den dříve.

Jak těžké bylo rozhodování, zda jen dohrát sezonu a mít dovolenou, nebo ještě pokračovat v Česku?
Těžké bylo. Byl jsem daleko v Rusku, muselo to být rychle.

Prý jste se radil i Jiřím Šimánkem, vaším spoluhráčem z Mountfieldu?
Volali jsme si, chtěl, abych přijel.

Jak se k celé věci postavilo vedení Medveščaku?
Nechali rozhodnutí na mně. Je jasné, že sezona pro tým končí a jim se tímhle finančně trochu uleví.

Před rokem jste se netajil tím, že chcete zkusit zahraničí, vyšlo vám to, i když Chorvatsko není vyloženě hokejovou zemí. Jaký je tam hokej?
V pohodě, je všude stejný a člověk musí odvést práci stejně jako kdekoliv jinde. V KHL se mi ale líbilo.

Dominik Tejnor z Chomutova (vlevo) stíhá Tomáše Mertla.

Jak se vám to podle vás dařilo?
Začátek byl výborný, měli jsme šňůru domácích zápasů a pomohlo nám, že jsme vyhrávali, udělali jsme hned od úvodního kola slušnou sérii. My jsme ale měli výbornou už i přípravu, hráli jsme dobré zápasy a pak se to přeneslo i do vstupu do soutěže, dělali jsme body.

Dlouho to vypadalo, že se probojujete do play-off, ale to nevyšlo. Proč?
Asi tak od poloviny sezony jsme to začali kazit, už se nám tolik nedařilo. Sice stále byli na pozicích, ze kterých se do play-off jde, ale měli jsme víc odehraných zápasů, takže to bylo jen takové zdání. A pak se rozehrál Slovan Bratislava a najednou jsme bohužel byli mimo play-off a už jsme se zpátky nedostali.

Po dvou prohrách vyhlížejí v Hradci Králové premianty

Nechtěli dostat tolik gólů jako dva dny předtím v Litvínově. To se hokejistům hradeckého Mountfieldu v úterý večer v Chomutově sice podařilo, ale na body to opět nestačilo. Tentokrát i díky tomu, že sami žádný nedali. „Bohužel jsme se nedokázali prosadit přes výbornou obranu soupeře. Nedali jsme gól a bez gólu se vyhrát nedá,“ konstatoval po porážce 0:2 Tomáš Martinec, asistent kouče Mountfieldu Kýhose.

V zápase se na gól čekalo až do poloviny poslední třetiny, kdy se Hradec dostal do dvojnásobného oslabení a Chomutov toho využil. „Přesilovka ve třetí třetině rozhodla. Myslím, že jsme hráli velmi dobře do obrany a hráčům nemůžeme vytknout úsilí a bojovnost,“ poznamenal Martinec.

Hradec tak při dvou cestách na sever Čech nepřivezl ani jediný bod a s touto bilancí se pokusí něco udělat v závěru týdne. Nebude to ale vůbec mít jednoduché, protože do Hradce přijedou aktuálně dvě jasně nejlepší mužstva soutěže. V pátek se ve Fortuna aréně představí lídr z Liberce, v neděli pak pražská Sparta, která se osamostatnila na druhé příčce.

Tato dvě utkání dělají z víkendu v Hradci svátek hokeje a dá se očekávat, že se bude hrát za velkého zájmu fanoušků. Navíc nedělní duel Hradečtí odehrají v retrodresech ze sezony 1993/94, které připomenou první působení klubu mezi extraligovou elitou.

Po nedělním zápase se Spartou si extraliga dá desetidenní reprezentační přestávku a po ní se nadechne k osmikolovému finiši základní části. Mountfield do něj vstoupí duelem na ledě brněnské Komety, který odehraje ve středu 17. února.

Svoji pouť dlouhodobou částí letošní sezony pak zakončí v pátek 4. března a půjde o opravdu stylové zakončení. Na programu totiž je čtvrté, závěrečné derby základní části právě mezi Mountfieldem a sousedy z Pardubic.

Nakonec o tom asi definitivně rozhodl právě zápas na Slovanu, který jste před dvěma týdny těsně prohráli. Berete to tak?
Ano, do toho zápasu jsme šli s tím, že je strašně důležitý a že jde o šest bodů. Dobře jsme ho rozehráli, ještě deset minut před koncem jsme vedli 2:1, pak Slovan vyrovnal a rozhodující gól jsme dostali v poslední minutě. Škoda.

Co na nesplnění cíle říkalo vedení klubu?
Rozhodně chtěli play-off, spokojeni s tím pochopitelně moc nebyli.

Vy jste ale nejproduktivnější hráč týmu, jak s vámi?
To já nevím, ale doufám že byli.

Už jste mluvili o tom, co s vámi bude příští sezonu?
Ještě jsme se o ničem nebavili.

Do Hradce jste se vrátil zápasem v Chomutově, který jste absolvoval jen den po příletu z Ruska. Nechtěl jste si raději dát pauzu?
Chtěl jsem do toho hned skočit, abych dlouho nečekal.

Splnilo to vaše očekávání?
Bohužel ne, bylo to z naší strany hodně upracované, hodně dřiny, bojování, ale neprosadili jsme se.

Jak jste se cítil vy osobně?
První třetina ještě byla dobrá, ale pak jsme asi i kvůli oslabením ztratili trochu sil a přituhlo v nohách.

Po roce jste si zahrál v jednom útoku s Jiřím Šimánkem a Jaroslavem Kudrnou. Loni vám to náramně šlo, jak to vidíte letos?
Tahle možnost hrála trochu roli i v mém rozhodování, říkali jsme si, že by to bylo fajn dát to zase dohromady. Gól jsme teď v Chomutově sice nedali, ale snad to příště bude lepší. Ještě dva zápasy a přijde pauza, dáme se dohromady.

Věděl jste, jak na tom vaši spoluhráči jsou a že se jim letos tak nedaří jako loni s vámi?
Sledoval jsem je, s Jardou Kudrnou jsme si poslali pár esemesek. Věděl jsem, že měli problémy se zraněními, že to měli těžký a také že tady jsou noví, šikovní kluci.

Teď před sebou máte zápasy s prvním Libercem a druhou Spartou, asi hodně těžká kombinace.
Náročný víkend. Všechno jsem sledoval, Liberec hraje výborně, Sparta taky, navíc my jsme teď dvakrát za sebou prohráli a je potřeba to před reprezentační pauzou zastavit. I proto, že já jsem na tom podobně jako Hradec, mám za sebou dva zápasy, v nichž jsme dokonce nedali ani gól. Když jsem hrál naposledy za Medveščak, tak jsme v Novosibirsku prohráli 0:6, teď zase 0:2 v Chomutově.