Phoenix se po pěti porážkách konečně zvedl. Hráli jste proti poslednímu týmu ligy - hokejistům Philadelphie. Už bylo na čase zabrat, že?
Šlo o souboj mezi slabšími týmy. V předchozím duelu proti Chicagu, které na tom taky není dobře, jsme však propadli v obraně. Teď jsme se soustředili především na defenzívu. Nakonec jsme dali nějaké góly, brankář nás podržel a konečně jsme vyhráli.
Ve zmiňovaném střetnutí s Chicagem jste inkasoval tvrdou ránu pukem do pravého kolena. Předčasně jste musel odstoupit, jak to vypadá nyní?
Je to v pohodě. Dostal jsem to do nervu. Ze strany do kolena, takže mě to jenom bolelo. Jinak je to v pořádku.
Zranění nebylo vážné, takže jste nepřišel o svou sérii bez vynechaného zápasu. Po přestupu do Phoenixu jste stihl odehrát všechno, tedy 151 zápasů za sebou. Myslíte, že byste atakoval klubový rekord Dala Hawerchuka?
To ne. Vždyť odehrál nějakých pět set zápasů za sebou?
Přesně 475.
(Smích) Tak do toho mám ještě hodně daleko.
A co klubový rekord v času stráveném na ledě. Veterán Teppo Numminen odehrál téměř 33 minut za zápas. Několikrát jste byl už velmi blízko.
To záleží spíš na trenérovi, jak často mě bude posílat na led. Já si myslím, že není zapotřebí, abych hrál tolik minut. Máme tady šest vyrovnaných beků a všichni dostáváme stejnou šanci. Párkrát se stalo, že jsem odehrál hodně minut. To se ale někdo zranil, takže jsem za něj zaskakoval.
Je pravda, že jste si vysloužil jako nástupce zkušeného Numminena přezdívku "Little Teppo"?
(Smích) Pár lidí si to přisvojilo. Hlavně masér. Někdy mi říká malý teppo.
Během sezony měníte poměrně často spoluhráče v obranné dvojici. Proti Philadelphii se navíc zranil Brendan Bell, takže další nepříjemnosti.
Na poslední chvíli nám vypadl ze sestavy Keith Ballard, tak alternoval mladík Matt Jones, který původně vůbec nastoupit neměl. Přiletěl až těsně před utkáním, tak jsme to nějak poskládali. Pak se ještě zranil právě Bell. My už jsme na to ale celkem zvyklí, každý se musí přizpůsobit svému parťákovi. Je to škoda, ale bohužel to tak je.
Od trenéra Gretzkého se vám dostává důvěry. Jaké to je nastupovat pod koučem, který byl jedním z nejlepších hráčů historie?
Je to obrovská pocta a taky dobrá zkušenost. Když jsem přestupoval do Phoenixu, první věc, co mě napadla, bylo, že mě bude trénovat Wayne Gretzky. Jsem strašně rád, že si mě oblíbil a dává mi tolik příležitostí. Nechtěl bych zklamat jeho důvěru, tak doufám, že to takhle půjde dál.
Jaký je Gretzky v kabině, dokáže vás seřvat? Během své kariéry byl zvyklý jen vyhrávat, v roli kouče se mu dosud příliš nevede?
Očekávání bylo velké. On sám prohry snáší velmi špatně, navíc je na něj vyvíjen velký tlak. V kariéře byl zvyklý jen na vítězství, teď většinu zápasů prohrává. Nemá to jednoduché, párkrát nás už určitě seřval.
Vás jako obránce má však na starost především asistent Ulf Samuelsson že?
Vedení ho podepsalo před letošní sezonou, Ulf má hodně zkušeností ze švédské reprezentace.
A co výhledy na příští sezonu? Můžeme čekat od Phoenixu opět angažování zkušených hráčů, nebo budete spoléhat na dravé mládí?
Já si myslím, že po podpisech některých veteránů se vedení už trochu poučilo. V médiích se spekulovalo, že budou podepisovat spíš mladší hráče, takže uvidíme. Já do toho zase tolik nevidím. Je to jen na vedení, jak se rozhodne.
Těšíte se na Martina Hanzala? Konečně nějaký český spoluhráč.
Na to čekám už druhou sezonu. Byl tady vlastně jen Slovák Ladislav Nagy, se kterým jsme byli kámoši, ale bohužel ho vyměnili. Doufám, že Hanzy v kempu ukáže, na co má, a příští rok se už prosadí.
Ptal jste se už bývalého spoluhráče Olega Saprykina na Moskvu? Vaše případná účast na blížícím se mistrovství světa je dost pravděpodobná.
Určitě bych jel, už jsem dokonce mluvil i s panem Hadamczikem. Dohodli jsme se, že pokud bude všechno v pořádku a nebudu zraněný, tak rád přijedu.
