Vše o třetím čtvrtfinále Plzeň - Pardubice čtěte ZDE
Vztek nebo klid? Nebo už odhodlání vyhrát zítřejší zápas? Jaká byla nálada v kabině poraženého týmu po utkání?
V pohodě. Vlastně už za pár hodin se hraje znovu, takže se nesmíme zaobírat jednou prohrou. Tak jsme se hlavně pochválili. Já třeba Péťu Sýkoru za tu ránu v poslední minutě, při které mi ustřelil nohu (úsměv).
V zápase bylo vůbec hodně zraněných: Dvořák, Nedoma, Krajíček, Michal Straka... Vy jste po zásahu pukem v pořádku?
Mám tam jen otisk, dostal jsem to do lýtka. Ale je play-off, bude to dobré.
Co chybělo k tomu, aby Pardubice uspěly potřetí za sebou?
Měli jsme hodně smůly. Motali jsme puk kolem branky, ale bohužel za brankovou čáru to mockrát neprošlo.
Plzeňský gólman Roman Málek měl mnohem víc práce než váš Adam Svoboda...
To je pravda. Že by byla Plzeň lepší, bych neřekl. Vždycky, když jsme měli velký tlak, zabrzdila nás jejich přesilovka. Pak jsme se znovu museli dostávat do tlaku, to chvilku trvá. A když už se to povedlo, bylo tu další vyloučení.
Navzdory prohlášením o tom, jak vás budou řezat, hráli Plzeňští dost disciplinovaně. Jen jednou vám dali možnost hrát přesilovku. Nepřekvapilo vás to?
To bylo asi jen zdání z tribuny. Hráli sice zodpovědně, ovšem něco jiného je bruslit a něco jiného je dávat hokejku mezi nohy. To je nedovolené bránění. Ale tohle už nemůžu posuzovat já, to je na rozhodčích.
Vy sám jste byl vyloučen na čtyři minuty, spolu s Matějovským jako jediný z klubka asi deseti hráčů...
Taky nevím proč, já k tomu hloučku, kde se pral Mates, přijel jako poslední. Netuším, jak to vzniklo, ale já v žádné potyčce nebyl.
Po vaší akci hned po vhazování padl druhý gól...
Nám se dařilo vyhrávat buly a pak dostávat puky před brankou. Láďa Lubina to trefil asi na potřetí, prostě jsme to tam doplácali.
Vám se ovšem podobně podařilo hned po buly dotlačit puk až před brankáře Málka dvakrát za sebou. Poprvé z toho gól nepadl, hned při dalším vhazování ale dokončil vaší stejnou akci Lubina. Šlo o nějaký signál?
Ne, byla to jen náhoda. Já se vždycky snažím vyhrát buly za sebe, na obránce. Vlastně to dvakrát nevyšlo, tak jsem to už musel zkusit dotlačit co nejblíž k brance.
Váš tým dlouhou dobu dotahoval a svíral soupeře. Kdy se utkání definitivně zlomilo?
Když dala Plzeň rozdílový gól na 4:2. Do té doby jsme ji přehrávali, přestříleli. Ale během patnácti minut dát dva góly, když musíte hrát do plných, je dost. Zkoušeli jsme to, zkoušeli, ale tentokrát to nevyšlo.
V čem bude jiný sobotní duel?
Tak to se sám nechám překvapit. Vlastně, určitě bude jiný v tom, že vyhrajeme!
