"My jsme ho k tomu přemlouvali. Vždyť doktoři v USA už mu hrozili, že by to mohlo dojít tak daleko, že by taky nemusel chodit," měl strach o syna Milan Hejduk starší, otec hokejisty, jehož hvězdná dráha měla tři velké vrcholy - olympijské zlato z Nagana, Stanley Cup s Coloradem a Maurice Richard Trophy pro nejlepšího střelce NHL.
Vážně na tom byl Milan zdravotně už tak špatně?
Vždyť už musel brát pořád nějaké prášky. Začal jedním denně, končil čtyřmi i šesti. Nohu si ledoval jednou za den, ke konci už třikrát. A ty prášky? Mají přece dopad i na játra, všechno má vedlejší účinky. I při zápasech to bylo vidět, bez kolena budete těžko bruslit. A pamatuju si, jak měl po srážce u mantinelu takový nekoordinovaný pád, divný, ani ruce tam nedal. Říkal jsem si, že není normální takhle padat, ty prášky vás i oblbnou. Ptal jsem se ho: Co se stane, až tě někdo trefí? Jsem rád, že toho nechal, že žádné prášky teď brát nemusí. Snad se tělo vzpamatuje.
Ví se, že za jeho potíže mohlo koleno. Zhoršovalo se?
Už měl vybroušenou chrupavku kost na kost. Má tam dvaapůlcentimetrovou díru. Používal speciální ortézu, aby mu to na tom nesedělo, když pokrčí nohy v bruslařském postoji. Tou ortézou se mu to malinko snažili nadzdvihnout. Jenže tu nohu měl pak prakticky vylomenou, s tou monstrózní ortézou se navíc dost špatně bruslí, nejde se odrazit. Třeba fotbalista Šmicer měl to samé. Nedávno mi Milan volal, že si byl zahrát nějaký srandamač se Sakicem a dalšími a že pak nemohl dva dny chodit.
Už ani žádná operace by to nevyřešila?
On byl za specialistou, velkým machrem, a ten mu říkal, hraj, dokud to jde. Operaci že mu můžou udělat, až skončí, ale že do vrcholového sportu se s tím nikdo nevrátil. Marně to prý zkoušeli třeba nějací basketbalisté. Vrcholové zatížení už pak noha nezvládne. U Milana to vzniklo tak, že když v 15 letech v Pardubicích trénovali starty z tureckého sedu, zabral a utrhnul si meniskus. A po operaci se to začalo pomalu obrušovat. Několikrát vám koleno vyčistí, až se to vybrousí úplně, a s vrcholovým sportem je konec. A to se teď nastalo. Může hrát tenis, golf, tam ta noha není v takové poloze, není tak pokrčená, nejde kost na kost. Ale hokej už s tím hrát nejde.
Už se s tím vyrovnal?
Vede tým, v němž hrají jeho kluci, je spokojený. Chodí na lov, před pár dny byl lovit pumu, jejíž odstřel si lze v USA za poplatek koupit. Samozřejmě je to kontrolované a omezené na určitý počet.
O návratu do Česka zatím Milan neuvažuje?
Jeho kluci chodí do školy, hrají tam hokej. Je tam dobré klima, 300 dnů v roce slunce. My tam byli jednou celý měsíc a já neviděl mrak. Kousek jsou hory, dá se lyžovat. Nedivím se, že se mu sem nechce. Ale má tu barák, v létě je vždy tady, tak uvidíme. Klukům je 10 roků, snad až povyrostou.
A jak vypadají hokejově?
Zatím slušně, baví je to a těší se na tréninky. Marek je útočník, podobný typ jako Milan, rychlé ruce, dobře střílí. David je bek.
Milan toho dokázal v hokeji hodně, na co jste nejvíc hrdý?
Mám z něj radost. Nikdo nečekal, když odcházel, že to dotáhne tak daleko. Že bude nejlepší střelec NHL, vyhraje Stanley Cup, olympiádu. Dlouho patřil k oporám Colorada, daleko to předčilo očekávání, která jsem měl.
Co je top? Olympijské zlato, Stanley Cup nebo Maurice Richard Trophy?
Olympiáda byla tehdy poprvé s nejlepšími hráči, vyhrát ji bylo úžasné, ohlas tady obrovský, oslavy na Staromáku nezapomenutelné. To samé Stanley Cup, zase neskutečné oslavy. A když byl nejlepší střelec NHL, ta sláva v Torontu, to byl taky zážitek. Ale podle mě je nejtěžší Stanley Cup. Vždyť si spočítejte, kolik na to musíte vyhrát zápasů.
Milanovi moc trofejí neuniklo, snad jen mistrovství světa.
Protože se s Coloradem vždy dostával daleko ve Stanley Cupu. Ale kdykoliv mohl, přijel rád reprezentovat. Samozřejmě jsme spolu teď probírali i olympiádu v Soči.
A co říkal?
To, co já. Že jak se hra zrychlí, nestačíme. Zaostáváme v bruslení. Asi každý to viděl v zápase s Američany, jak naši starší hráči byli úplně mimo. Dva roky jsme neporazili žádný silnější tým, to asi nebude jen v trenérovi. Ivan Hlinka říkal, že všichni ze zlaté generace prošli středisky, která se zrušila. Teď se zavedly akademie, tak zase musíme počkat, až mladí dorostou. Určitě tu zase budou dobří hokejisti.
Bude s Milanem v Coloradu nějaká rozlučka?
Jestli něco udělají, tak spíš až příští rok. Zatím se s Milanem bavili o nějaké funkci v klubu, ale musel by jezdit s týmem, a on se chce zatím věnovat hlavně klukům, pomoct jim, aby z nich něco bylo.
Zatím vede malé kluky, ale nezkusí to s trénováním třeba i na vyšší úrovni?
To nevím. Baví ho to, udělal si nějakou licenci, ale teď chce pomoct hlavně dětem. A taky se vždy těší k nám do Ústí, pobaví se se všemi kamarády, s Honzou Čalounem zajdou na golf. Jak skončí sezona, hned je tady.
