Jak často jezdíte do Anaheimu?
Ob rok. Tak, abych ještě stihl pár zápasů základní části. Letos mám pauzu a oni zrovna udělají takový výsledek. (smích) Koho z týmu ještě znáte? Paula Kariyu, Steva Rucchina, Mika Leclerca, v obraně Freddieho Olaussona. A už toho moc není.
Jaké to vlastně je, hrát hokej v Kalifornii, ve slunečním žáru?
Je to trochu extrém. Celý rok svítí sluníčko, chodíte v šortkách, nepotřebujete zimní oblečení. Se vstupem na zimák přestanete vnímat okolí, že je venku třicet čtyřicet stupňů. Ale je to zvláštní pocit.
Souhlasíte s tím, že je těžké se v Anaheimu soustředit na hokej?
Určitě. Nejen kvůli horku, ale také kvůli všem atrakcím. Tři sta metrů od domu máte pláž, kde jsou miliony obchůdků. Máte ohromné vyžití, ať už je to Disneyland, Hollywood nebo Los Angeles. Když jsem hrál, tyhle zábavy musely jít stranou. Dneska už si je vychutnávám.
Mighty Ducks, Mocní kačeři, je komický název. Slýchali jste narážky?
Ty byly vždycky. Mocní kačeři, co to je? Běžte radši do pohádky...
Soupeři si vždycky objednávali hotel na den před zápasem a po něm, protože využili golfová hřiště a všechno, co se dalo. Tenkrát jsme neměli takovou pověst. Jeli si dobře zahrát hokej a ještě se dobře pobavit. To už, myslím, padlo.
Na Anaheim vzpomínáte jen v dobrém. Neuvažujete o tom, jednou se tam vrátit?
Na to si musím ještě trochu počkat. Mám v úmyslu se dostat do Ameriky nebo do Kanady jako trenér juniorů, tím bych začal. Později se uvidí, jaká je situace. Ale o tu šanci bych se určitě porval. Je to můj sen. Vést tým NHL? Věřím, že když bude trošku štěstí, může se to klidně povést.
Takže zatím trénujete ve Znojmě.
Trénoval jsem už v Ostravě. Ale potřeboval jsem trochu změnu, tak jsem šel za juniory do Znojma.
Nechybí vám hra?
Hrát hokej, to mi nechybí, s tím jsem se vyrovnal. Ale když vidím, že Anaheim je ve finále, to člověka zamrzí. Jenže to jsou všechno taková ta kdyby. Nad tím už nemůžu uvažovat. Jsem rád za to, co je.
