Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kašpárek brousí brusle už 40 let. Letos se nezastavím, říká

Miloslav Kašpárek | foto: Marek Podhora, MAFRA

25 2017
Zamrzlé rybníky, přehrady a řeky jsou letos plné bruslařů. Někdo hraje s partou hokej, jiný se jen tak projíždí. Miloslav Kašpárek se proto letos u broušení bruslí v českobudějovické Budvar aréně nezastaví.

Do svého království přichází každý den před půl třetí, odchází až po šesté. Během tří hodin se nezastaví, protože ve vestibulu hokejové haly je už pěkně dlouhá fronta.

A každý čeká jen na jedno. Až se rozjede diamantový kotouč a 68letý Miloslav Kašpárek mu nabrousí brusle. Dalo by se říci, že Kašpárek je inventář českobudějovického zimního stadionu. „Vždyť tu pracuju už od roku 1978,“ směje se dlouholetý bývalý rolbař. I teď, po téměř třiceti letech, na něj a na jeho „umění“ spoléhají stovky lidí.

Předpokládám, že v těchto dnech máte opravdu co dělat.
Teď mám strašně práce, dveře se tu opravdu netrhnou. Hlavně ke mně lidé nosí šedesát procent úplně nových bruslí, protože je rychle kupují a vyrážejí na řeky.

Jak dlouho vám trvá, než se postaráte o jednoho zákazníka?
Nabrousit jeden pár nožů mi trvá tři až pět minut.

Za ta léta už poznáte, co a jak přesně člověk s bruslemi potřebuje udělat?
Už je to pro mě spíš taková rutina. Dělám to hlavně podle citu. Každý člověk potřebuje něco jinýho, někomu dělám větší žlábek a jiným zase menší. Třeba dětem.

Staral jste se i o špičkové hokejisty Českých Budějovic. Jaký je rozdíl mezi broušením brusle pro profesionály a pro amatéry?
Hokejistům jsem je brousil dvacet let. Při největším náporu jsem udělal i dvě stě padesát párů za týden, a to od mládežnických kategorií až po A tým. Ale je úplně jedno, jestli brousíte pro extraligového hokejistu, nebo pro „šmatlala“, který jede na rybník. Ostrou hranu musí mít na nožích všichni, ale jen se to liší tím vzorem žlábků.

Byl mezi profesionálními hokejisty někdo, kdo měl na broušení nožů největší nároky a požadavky?
To bych takto neřekl a ani bych nechtěl nikoho jmenovat. Každý měl různé požadavky a opravdu se to týkalo spíš tvaru a hloubky žlábku.

Také si chodíte zahrát hokej s kamarády. Kdo se stará o vaše brusle?
Nikomu jinému bych to do ruky nedal, sám přece vím nejlépe, co na bruslích potřebuju mít. Je to skvělý pocit, když vyjedete s čerstvě nabroušenými bruslemi na tvrdý led na zimáku. Jak to pod vámi krásně křupe.

Už se těšíte na jaro, kdy řeky a rybníky zase roztají a vy budeme mít trochu volněji?
Ani po zimě nemám moc volného času. Brousím brusle celý rok, ale přes léto se spíš s každým dohodnu po telefonu. Nebo když jedou týmy na soustředění, tak jim také brousím nože. Není to tak, že bych přes léto nedělal nic. Ten hlavní nápor ale začíná opravdu až v listopadu. Vždycky, když se kupují na Vánoce brusle pod stromeček, tak pak za mnou lidi chodí častěji.

Jak Miloslav Kašpárek odpočívá od své práce?
Rád chodím s kamarády na tenis. Ale i tam mi volají lidi, jestli jim nenabrousím nože. Tak jim řeknu, že dohraju zápas, přijdu do haly a že se jim na to podívám.

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze