„Třetina mi totiž zavolal a omluvil se. Takže dodržím svoje slovo a nic podávat nebudu,“ uvedl bývalý dlouholetý útočník bratislavského Slovanu, který letos v květnu oslavil 56. narozeniny. „Jen jsem mu ještě řekl, že by se měl omluvit veřejně v tisku,“ dodal.
On vás ale přece v novinách nenapadl, jeho nadávky jste slyšel ze střídačky na stadionu...
Chtěl jsem, aby to byla určitá prevence. Aby si i ostatní hokejisté uvědomili, že takové jednání nemá se sportem nic společného. Teď se to stalo mně, příští týden se může něco podobného přihodit dalšímu trenérovi. Je potřeba s tím něco dělat, protože hráč trenérovi prostě nadávat nesmí.
Za nadávku k soudu? Trenér Dornič má jasno, bez omluvy jde na policii |
Jak vám tedy nakonec brodský kapitán Miroslav Třetina svoje chování vysvětlil?
Říkal, že celé to vzniklo tím, že si vzájemně nadávali s naším obráncem Fišerou a najednou jsem se tam objevil já. Což je pravda. Nechtěl jsem, aby náš hráč dostal trest, tak jsem se snažil spor uklidnit. Třetina to ale pochopil tak, že jsem ho chtěl vyprovokovat. Omluvil se a já od něj tu omluvu vzal.
Tím je pro vás celá věc vyřízená?
Přesně tak. Jsem rád, že si uvědomil, že udělal chybu. Věřím mu a budu mu držet palce, protože je to hráč, který má svoje kvality. V zápase s námi vstřelil gól, přidal i nějakou přihrávku. Ale podobných věcí se musí napříště vyvarovat, protože hráč je vnímaný komplexně.
Ve zmiňovaném konfliktu ovšem figurovali dva hráči. Nejen brodský kapitán, ale i váš svěřenec. U něj jste žádnou chybu neviděl?
Fišera je hráč, který už tím, jak vypadá vzbuzuje respekt. Když přišel poprvé na trénink a vyjel na led společně s naším dalším urostlým bekem Mikéskou, tak jsem říkal, že já být útočník, který by proti nim měl nastoupit, odpálil bych puk a šel raději střídat. Ale co jsem měl možnost poznat, je Fišera férový kluk. Nehraje zákeřně ani brutálně.
Odveta je na programu dva dny před Vánocemi. Věříte, že se odbude už bez podobných excesů?
V životě jsem žádného hráče nenasadil na někoho jiného. Hokej je sport, takže pokud soupeř ukáže kvalitu a vyhraje, je potřeba to uznat. Jsem přesvědčený, že to bude souboj v duchu fair play. Nic vyhroceného. Já se na zápas těším a věřím, že body, které jsme ztratili na jeho ledě, doma získáme. Víte, hráči mezi sebou můžou mít konflikty, ale na konci si pak podají ruce a vše je smazáno.
Jenže vy jste se té ruky od Miroslava Třetiny nedočkal...
Je pravda, že jsem čekal, že přijde, podá mi ruku a bude se snažit věc urovnat, ale asi na to v té euforii z vítězství zapomněl. (usmívá se)
Byl jste překvapený, jaký humbuk se kolem celé kauzy strhnul? Všimla jsem si, že se události věnovala i spousta slovenských deníků a serverů...
(usmívá se) Musím přiznat, že překvapený jsem byl. Na druhou stranu jsme sledovaní a lidé chtějí číst zajímavosti. No a tohle pro ně asi zajímavé bylo. A máte pravdu, otiskly to snad všechny deníky.
Jaké jste zaznamenal reakce? Převažovaly ty, které vám dávaly za pravdu?
Ano, většinou mi volali přátelé, aby mě podpořili. Říkali, ať na omluvě trvám. A pokud se nedočkám, ať podám trestní oznámení. Otázkou je, jestli by to bylo brané jako trestný čin, nebo pouze jako přestupek.
Pokud se nepletu, vy jste vystudovaný právník, takže jste určitě měl představu, jak by asi celá kauza dopadla. Nebo ne?
Záleželo by na výpovědi svědků. Já jsem svědky měl, ale je jasné, že on by asi s nějakými taky přišel. Pravdou je, že dneska je situace taková, že případů je moc, takže těžko říct, jak by se tím kdo zaobíral. Pokud by to bylo řešeno jako přestupek, asi by dostal jenom nějakou menší finanční pokutu. Ovšem ve chvíli, kdy by se to řešilo jako trestný čin pomluvy, bylo by asi hůř. Tam by se muselo platit i nějaké finanční odškodnění.
Řekla bych, že teď si vám už asi málokterý hráč soupeře dovolí říct něco ostřejšího...
Já jsem to celé ale nedělal proto, abych chránil sebe. Chtěl jsem, aby si hráči uvědomili, že sice máme demokracii, ale pořád platí jistá pravidla. Chápu, že zápasy jsou stresová záležitost a že v nich kolikrát hráč udělá něco, co by si jinak normálně nedovolil. Ale je potřeba, aby si člověk vážil člověka. Všichni bychom se z toho měli poučit. Hráč si vůči trenérovi nesmí dovolit žádné invektivy.
Když to celé malinko zlehčím, budete odteď nosit na zápasy v kapse zapnutý diktafon? Pro případ, co kdyby náhodou...?
Ne, to určitě ne. (směje se)
A jak na celou věc reagovalo vedení hodonínského klubu?
Byli rozčarovaní z toho, že na trenérovu adresu padly takové nadávky. Já mám tady v Česku pořád spoustu dobrých kamarádů. Přátelství, co bylo mezi oběma národy kdysi, je pořád. Nevěřím, že by Češi neměli rádi Slováky a naopak. Ale někdy – v emocích – použijí to, co toho druhého nejvíc zamrzí. Myslím tím, když třeba Slovákovi někdo řekne, ať táhne zpátky na Slovensko.
Volal, aby vysvětlil, že jeho nadávky směřovaly jinam Miroslav Třetina se raduje ze vstřeleného gólu Zatímco havlíčkobrodští fanoušci ho milují, soupeři mu většinou nemůžou přijít na jméno. Hokejový útočník Miroslav Třetina totiž na ledě rozhodně nepůsobí jako leklá ryba. Nebojí se inkasovat tvrdou ránu, často diskutuje s rozhodčími, neustále burcuje svoje spoluhráče a klidně se na ledě i popere. Občas ho ovšem jeho horká hlava dovede také do problémů. Zrovna jako první říjnovou sobotu při domácím souboji s Hodonínem. Po něm se hostující kouč Ivan Dornič nechal slyšet, že je připravený podat na kapitána Bruslařského klubu trestní oznámení pro urážku na cti. Údajně mu měl Třetina vynadat do slovenských zmr.. Zvrátit jeho rozhodnutí mohla jen omluva ze strany dlouholetého brodského hokejisty. „Zavolal jsem mu, ale ne proto, že bych se bál trestního oznámení. Chtěl jsem panu Dorničovi vysvětlit, že nadávky nebyly mířeny na něj, ale na obránce Fišeru, který mi předtím nadával do ču....,“ prozradil MF DNES Miroslav Třetina. „A že pokud měl pocit, že to bylo adresováno jemu, tak se omlouvám. Odpověděl mi, že to bere.“ Tím prý považuje celou věc za uzavřenou. „Vypadám, že snad k soupeřovým trenérům nemám respekt,“ připomněl nedávné incidenty s dalšími dvěma kouči – žďárským Michalem Konečným a moravskobudějovickým Augustinem Žákem. „Tak to ale není. Já jsem prostě impulzivní, zápas hodně prožívám, a když mě něco naštve, dám to najevo. Ale je to jen v rámci emocí v zápase, mimo led bych si k trenérům nikdy nic nedovolil,“ ujišťoval Třetina. |
