Lékařské ordinace v poslední době navštěvuje častěji než kluziště. „Třikrát týdně chodím na krev, pak sedím doma, koukám na televizi a čekám na výsledky vyšetření,“ říká Divíšek. „Ještě deset dní po angíně mám zvýšenou sedimentaci.“
Nic podobného dosud neprožil. Delší pauzu měl pouze před třemi lety v zámoří, kdy si poranil rameno a po operaci byl na tři měsíce vyřazen ze hry.
„Jenže tehdy to bylo zranění, a teď je to nemoc, navíc nějaká záhadná,“ povzdechl si.
Jeho psychika prochází těžkou zkouškou. „Nejhorší je, že vlastně pořádně nevím, co mi je a kde se to ve mně vzalo.“ Zatím jenom tuší.
V srpnu po příchodu z Philadelphie do Pardubic dostal angínu. Tam hledá příčinu svých současných trablů a stále se vracející nemoci. „Možná jsem návrat na led trošku uspěchal,“ míní statný centr. Teď už ví, že asi udělal chybu.
„Jenže to bylo těsně před začátkem extraligy. Chtěl jsem se tehdy ukázat lidem a pomoci svému novému týmu.“ Dařilo se mu to. Dával góly a po Vánocích byl se čtrnácti trefami druhým nejlepším střelcem pardubického týmu. Jenže v novém roce odehrál zatím jediný zápas.
„Poslední dobou se můj stav už maličko lepší. Dvakrát jsem byl v posilovně a projet se na rotopedu,“ těší Divíška.
Teď jeho zdraví čeká další test. Zkusí vyjet na led. „Uvidím, co to se mnou udělá,“ podotkl útočník. Jedno však ví jistě, žádný ukvapený návrat do extraligy už nechystá. „Před blížícím se play off už v žádném případě nebudu riskovat. Nic nechci uspěchat,“ prohlásil Divíšek.
