Byla to dřina. A velká. Podceňovaní českoslovenští hokejisté před šampionátem v roce 1985 nejdříve potrénovali fyzičku, pak svými výkony přesvědčili fanoušky a nakonec slavili poslední domácí zlaté medaile.
Po sedmi letech se vrátilo hokejové mistrovství světa opět do Prahy, ale proti předchozím šampionátům se českoslovenští hokejisté potýkali s úpadkem formy. Tým trenérů Luďka Bukače a Stanislava Neveselého vybouchl o rok dříve na Kanadském poháru, v přípravě dvakrát nestačil na Švédsko a dokonce padl i s ligovým Gottwaldovem. Po takových výsledcích veřejnost čekala spíše ostudu než úspěch.
Vladimír Růžička střílí sedmou branku v utkání s výběrem USA. (29. dubna 1985)
Jiří Šejba (zleva), Vladimír Růžička a Jiří Lála s trofejí pro hokejové mistry světa pro rok 1985.
Na svém druhém mistrovství se představil také dvaadvacetiletý centr Vladimír Růžička z Litvínova, dnešní kouč národního týmu. Do konečné nominace se dostalo hned devět hráčů Dukly Jihlava, která s přehledem vybojovala ligový titul.
„Dukla měla jedno z nejlepších mužstev vůbec. Hráli jsme dobře, od toho se to odvíjelo,“ vzpomíná na svou účast pozdější hrdina Jiří Šejba. Avšak trenérům se zdálo, že za bídné výkony týmu může špatná kondice, takže hokejistům začal dril. „Na reprezentačních srazech se dřelo do úpadu. A galeje vyvrcholily při závěrečném soustředění na šumavském Zadově,“ píše Miloslav Jenšík ve své knize Devatero hokejových zastavení.
Jak se později ukázalo, tvrdý trénink se vyplatil. V základní skupině Čechoslováci porazili Finsko (5:0), východní i západní Němce (oba shodně 6:1), Švédsko (7:2) a k přijatelným výkonům se zařadila i remíza s Kanadou (4:4). Naopak hokejisté rychlostně nestačili na Ameriku (1:3) ani v posledním zápase skupiny na Sovětský svaz (1:5), který suverénně zvítězil ve všech sedmi utkáních a podle pravidel turnaje získal titul mistra Evropy.
Do finálové skupiny postoupil „přibrzděný“ národní tým z posledního čtvrtého místa a hned na rozjezd musel znova čelit rozjeté sovětské „mašině“ Viktora Tichonova. Góóól! Pesimistické publikum v holešovické Sportovní hale jásá už po sedmi minutách zápasu, když Růžička trestá zaváhání brankáře Myškina.
Góóól! A je tu druhá branka, tentokrát se trefil Jiří Lála. Českoslovenští hokejisté hrají, jako kdyby je polili živou vodou, zatímco novopečení mistři Evropy se nestačí divit.
Jiří Králík chytá v životní formě a 14 tisíc diváků najednou začíná tušit velké překvapení turnaje. Za jeho záda projde pouze jediný kotouč, a Československo tak po první porážce 1:5 poráží Sovětský svaz 2:1. Jde se na zámořský reparát.
Diváci sledují závěr utkání ČSSR - SSSR v pražské Sportovní hale. (29. dubna 1985)
V první třetině proti Americe branka nepadne, ale hned po vstupu do druhé části jde soupeř do vedení. Jenže po výhře nad Sověty se sebevědomý národní tým nepoloží, naopak odpoví čtyřmi brankami a v poslední dvacetiminutovce přidá neuvěřitelných sedm gólů! Zaskočené Spojené státy nakonec odcházejí s výpraskem 2:11. Lála a Růžička mají hattrick.
FaktMistrovství světa 1985 Československá soupiska: Jiří Králík, Jaromír Šindel - Jaroslav Benák, Eduard Uvíra, Arnold Kadlec, Miloslav Hořava, Antonín Stavjaňa, František Musil, Radoslav Svoboda - Vincent Lukáč, Dárius Rusnák, Igor Liba, Jiří Hrdina, Vladimír Růžička, Pavel Richter, Jiří Lála, Dušan Pašek, Jiří Šejba, Oldřich Válek, Vladimír Kameš, Michal Pivoňka, Petr Rosol. Trenéři: Luděk Bukač a Stanislav Neveselý. Finálové pořadí: 1. Československo, 2. Kanada, 3. Sovětský svaz, 4. USA, 5. Finsko, 6. Švédsko, 7. SRN, 8. NDR |
„To byla nádhera. Štěstí, které měl Vanbiesbrouck (americký brankář) ve skupině, ho opustilo a naši kluci se rozstříleli,“ hodnotil po letech svůj protějšek pro Českou televizi Králík. Rozjeté Československo nedokázala v přímém souboji o mistrovský titul zkrotit ani Kanada. Hvězdy NHL, jakými byli Mario Lemieux, Ron Francis nebo Steve Yzerman, nestačily na československé ligové hráče.
Zápas patřil pardubickému útočníkovi Jiřímu Šejbovi, který už v 6. minutě otevírá skóre utkání.
Na začátku druhé třetiny tentýž hráč zvyšuje už na 2:0! Yzerman s Vaivem sice sníží, ale v polovině zápasu Šejba ve vlastním oslabení ujede kanadským obráncům a krásným blafákem dovrší hattrick. Holešovická hala bouří.
„Když je člověk v laufu, víc si věří a dovolí. Byl to úžasný zápas, nejvíc mi v hlavě utkvěla báječná atmosféra v hale. Lidé nás hnali, fandili. Bylo to nádherné,“ vzpomíná Šejba.
Českoslovenští hokejisté se po finálovém utkání s Kanadou radují z titulu mistrů světa. (3. května 1985)
Před začátkem turnaje podceňovaní českoslovenští hokejisté nakonec zvítězili nad Kanadou 5:3 a stali se pošesté mistry světa. Z toho potřetí před domácími fanoušky! „Byla to záležitost celého národa, že jsme to dokázali a uhráli titul,“ shrnuje zlatý úspěch pro iDNES.cz Jiří Lála.
