Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cesta vpřed vede oklikou. Český hokej těží z alternativní výchovy hráčů

Adam Musil v šanci před švýcarským brankářem Jorenem van Pottelberghem. | foto: AP

2 2017
Juniorští hokejisté stojí před těžkou výzvou. Aby pro ně mistrovství světa do dvaceti let skončilo úspěchem, potřebují ve čtvrtfinále porazit zámořského giganta. Jako vždy silnou Kanadu. Čechům podle expertů chybí kvalita a selhávají v koncovce. Základní skupinu završili porážkou 2:5 se Švédskem.

Přesto má trenér Jakub Petr v kádru pár individualit, které překračují stín nevalného kolektivního výkonu. Spojuje je alternativní cesta hokejovým dospíváním.

David Kaše, Adam Musil a Filip Chlapík. Tři schopní útočníci, na které je během světového šampionátu spoleh. A také tři důkazy, že neexistuje jen jedna pěšina, která vede do Říma. A dokonce se zdá, že je snad lepší vydat se oklikami než šlapat po hokejovým svazem vyznačené stezce.

Kaše se vypracoval v slibného hokejistu i díky dohledu svého otce, který jej vedl jako mládežnický trenér v Kadani i později v Chomutově. Robert Kaše vychoval pro český hokej dva syny, oba draftovaly kluby NHL, starší Ondřej už ji hraje za Anaheim.

„Taťka trénuje týmy, za které hraju, posledních asi osm let. Nijak si to nepřipouštím, i když bych řekl, že taťka na mně staví. Možná je na mě i přísnější,“ přiznal před třemi lety David v rozhovoru pro klubový web chomutovských Pirátů.

Podobným případem je třeba Martin Nečas, stále ještě sedmnáctiletý forvard, kterému se předpovídá vysoké postavení na nejbližším draftu zámořské soutěže. I on je na „dvacítkách“ vidět. O Nečasovi rovněž platí, že je více méně soukromým projektem.

Rasmus Asplund ze Švédska (vpravo) a český útočník David Kaše v souboji

Rasmus Asplund ze Švédska (vpravo) a český útočník David Kaše v souboji


Před přesunem do Komety jej hokejovým světem coby kouč provázel otec Martin. Dalšího reprezentanta, Kristiana Reichela, zase vedl čtyřnásobný mistr světa a olympijský šampion Robert Reichel jak na klubové, tak mezinárodní úrovni a pomáhal mu cennými radami. Synův hokejový růst si pohlídal.

Do poslední chvíle se mluvilo o donominaci Pavla Zachy. Svérázná výchova vedená jeho otcem pravidelně rozděluje hokejové fanoušky. Zacha reprezentuje další způsob, jak se prosadit. Nadstandardní rodinná podpora pomohla kupředu i Chlapíkovi, který ještě před právě probíhajícím šampionátem podepsal smlouvu s Ottawou a přiblížil se NHL.

Třetí alternativní cestu představuje Musilův příklad. Podobně jako Reichel má silný hokejový rodokmen, nicméně rostl v kanadském prostředí. „Trénuje se tam jen třikrát týdně a pak má každý individuální plán. Člověk musí být samostatnější, naučí se, jak se donutit k práci,“ vysvětloval před časem svůj brzký odchod do Severní Ameriky.

Na minulém světovém šampionátu do 20 let hrál za české juniory David Pastrňák, předloni s Jakubem Vránou. Oba se v relativně útlém věku rozhodli pro přesun do Švédska, klíčové roky netrávili na českých stadionech.

Hokejové vedení ze strany rodičů, investice do co nejlepších tréninkových podmínek či odchod do zahraničí.

To jsou okliky, které se osvědčily. Občas se i propletou. Na jejich konci stojí Musil, Chlapík nebo Kaše.Trojí inspirace, proč nespoléhat jen na hokejovým svazem vytyčenou cestu.





Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze