Hotové, vyřízené. Korekce výsledku na 2:4 nemohla trenéra Mory Zdeňka Veneru obměkčit. „My byli ještě na hrušce,“ zlobil se.
A pokračoval: „První třetina rozhodla, náš vlažný přístup. Snažili jsme se hráčům vštípit, že dva povedené domácí zápasy jsou pryč. Ale nepodařilo se nám to, přístup byl takový, že jsme super mužstvo, že se nám nemůže nic stát. Doufám, že nás tohle probere. Jediná cesta tohohle týmu je, že budou všichni makat od první minuty do poslední. Zase jsme si sedli na zem.“
Další špatnou zprávu pro příznivce „Morávky“ vyřkl vzápětí, když odpověděl na dotaz MF DNES týkající se zdravotního stavu klíčového obránce Pavla Skrbka, jenž kvůli zraněnému kolenu odehrál jen první kolo. „Spíš to vypadá, že tuhle sezonu se ho asi nedočkáme, koleno zase opuchlo, přitom už měl hrát. Nevím, jak se to bude vyvíjet dál.“
Lídr chybí, navíc se nedá čekat, že by skromnou Olomouc nastartovaly hráčské výměny. „Strašně těžko se mění z Olomouce. Tady jsou nějaké podmínky...“ povídal Venera tiše. V rudých očích se mu ještě přehrával katastrofální vstup do zápasu.
„Létali jsme někde v oblacích.“ Stokrát mohl hráče upozorňovat, že střelecký domácí festival proti favoritům extraligy se bez maximálního nasazení a koncentrace opakovat nebude ani v bitvě s týmem ze suterénu tabulky. „My jsme sice vyhráli s Kometou a Litvínovem, ale ti jsou v úplně jiné dimenzi. Musíme vyhrát nad týmy, které jsou pod námi,“ uvědomuje si olomoucký centr Jakub Herman, jenž tečí v závěru utkání uzavřel stav.
Kohoutům nebyl varováním ani páteční zápas v Mladé Boleslavi, kde prohrávali 0:3 a nakonec stihli srovnat. Tentokrát se k obratu nepřiblížili. I proto, že ve třetí třetině bídně naložili s dlouhou dvojnásobnou přesilovkou. Zmohli se v ní jen na střely od modré, navíc obránce Jakub Matai dlouho váhal, takže pálil z nevýhodné pozice. „To už byla křečovitá snaha. Když tým vede, je radost se na přesilovky dívat, teď to bylo naopak,“ hlesl Venera. „Tolik zkažených přihrávek... Nevycházelo nám pak už vůbec nic.“
Ze šokujícího úvodu se domácí nevzpamatovali. Dostali direkt. Pardubicím stačilo šestnáctkrát vystřelit.
Prosadily se hned z první rány, ale s tím mohl nešťastný brankář Branislav Konrád těžko něco udělat. Samé teče nebo přečíslení. Zřejmě by se i nechal ve 14. minutě vystřídat, kdyby na střídačce místo zraněné dvojky Martina Faltera neseděl junior Tomáš Pospíšil. „Naše laxnost. Navíc co vystřelili, to byl tečovaný gól. Zbytečně jsem přicházeli o puky,“ štvalo Hermana. „Pak jsme byli lepší.“
Snad, ale Pardubice ve středním pásmu natáhly síť, a když už se dostala Olomouc do šance, až na Františka Skladaného, který zakončil úprk v oslabení, a Hermana si počínala bezradně. Vilém Burian třikrát v dobré pozici pálil jen do středu brány. „První třetina byla pro domácí až krutá,“ přemítal pardubický trenér Pavel Rohlík. „Do konce jsme se báli. Dostali jsme se pod velký tlak. Měl jsem před zápasem výstup k hráčům, byl jsem nepříjemný. Klid jim totiž nevyhovuje.“
A klid nebude v reprezentační přestávce ani v Olomouci. Zuby nehty drží důležité desáté místo, z něhož se ještě proklouzne do předkola play-off a jež dává jistotu záchrany.
Před Plzní je Mora o bod. „Bude to ještě hodně těžký. Začátek sezony jsme měli dobrý, pak jsme ztratili pár bodů, kdy jsme to měli dobře rozehrané. Máme přestávku na to, abychom se zase dali dohromady,“ velí Venera. A Herman přikývne: „Určitě si chceme dávat vyšší cíle a posunout se. Je to strašně vyrovnané. Dvakrát prohrajete a jste dvanáctí.“
