Jaké jsou vaše první dojmy z extraligového startu s Libercem?
Oba zápasy byly z naší strany výborné. Ve Vítkovicích nám v pátek nepřálo štěstí a taky jsme trochu doplatili na nedisciplinovanost. Slavii jsme doma porazili. Když budeme hrát každý zápas takhle nadoraz, bude to dobré. Musíme se vyvarovat chyb a zbytečných faulů. Jinak hra i nasazení jsou zatím parádní.
V přípravě to ale vypadalo všelijak. Většinou jste prohrávali...
Chtěli jsme hrát něco, co pro liberecký tým není moc dobré. Začali jsme se zabývat silovým pojetím, přitom tenhle mančaft by měl hlavně hrát technický hokej, protože má výborné technické hráče. Když se mužstvu daří, přijde sebedůvěra i potřebná tvrdost. Měli jsme krizi, ale zaplaťpámbůh, že to bylo v přípravě.
Kdy přišel obrat k lepšímu?
Vyříkali jsme si to mezi sebou, měli jsme i pohovory s trenéry. Od té doby šel výkon mužstva nahoru a v posledních přípravných zápasech jsme většinou vyhrávali. Ale je potřeba říct, že extraliga je úplně o něčem jiném. V přátelských zápasech se pořád zkoušejí nějaké varianty a hráči se podvědomě šetří, aby se třeba nezranili. Vzpomínám si, jak před dvěma třemi lety Kladno vyhrálo skoro všechny přáteláky a pak mělo velké problémy se udržet.
Hráli jste dva zápasy během čtyřiadvaceti hodin. Kolik vás to stálo sil?
Oba zápasy byly strašně náročné. Navíc jsme cestovali na druhý konec republiky. Z Ostravy jsme přijeli v sobotu ráno ve čtvrt na dvě. Jeli jsme rychle, protože šofér se otáčel a jel pak do Chorvatska, takže spěchal. Spal jsem asi hodinu v autobuse a pak jsem měl problémy doma usnout.
Byl jste jedním z brankářů, jimž komise rozhodčích těsně před startem sezony neschválila výstroj, konkrétně vyrážečku. Byla totiž o centimetr širší, než dovolují pravidla. Nevyvedlo vás to z míry?
Zbytečně jsem to nedramatizoval. Věděl jsem, že přinejhorším můžu ještě jeden zápas chytat se starou rukavicí. Ještě v Ostravě jsem si já i kolega Pavel Falta nechali vyrážečku přešít.
Stalo se vám někdy něco podobného?
V Německu, kde jsem hrál, tohle pravidlo zavedli už před čtyřmi lety. Tehdy mi firma dodala o tři centimetry vyšší betony, což bylo podstatně horší. Ale na úpravu zase bylo dost času. Teď to přišlo na poslední chvíli, měření se mohlo udělat aspoň týden před ligou. Navíc to rozhodnutí bylo trochu přísné. Vyrážečka má mít šířku 21 centimetrů, ale moje měla 22. Jenže po obvodu jsou švy, takže k tomu mohla komise také přihlédnout.
Do extraligy jste naskočil po roční odmlce. Jak se podle vás změnila?
Liga mi připadá stejná. Hodně kvalitních hokejistů odešlo, ale jiní se vrátili. Udržel se standard. Čekám, že takhle sezona bude strašně vyrovnaná, každý může porazit každého. Do play-off můžou opravdu postoupit všichni. Záleží i na štěstí, na zranění...
V úterý hrajete ve třetím kole ve Znojmě, kde jste chytal v Česku naposledy. Bude to pro vás srdeční zápas?
Trochu prestižní bude, ale hlavní je, abychom uspěli. Jakýkoli bodový zisk by byl výborný, protože Znojmo má letos silný mančaft. Cokoli kromě prohry bude úspěch.
