Proč?
Protože o nich každý mluví jako o favoritech na zlato. Pro naší psychiku bylo důležité, abychom s nimi odehráli kvalitní zápas, což se nám, myslím, povedlo.
Přesto jste nakonec prohráli. Jaké pocity u vás tedy převládají: zklamání, nebo radost ze tří gólů?
Je to takové namíchané. Věděli jsme, že Rusové budou silní, ale drželi jsme s nima krok až do konce. Měli jsme dobré přesilovky, ale musíme zlepšit oslabení. V prodloužení jsme nešli za vítězstvím, zbytečně jsme od sebe odhazovali puky, místo abychom byli trpěliví a vytvořili si ještě nějaké šance.
Byl to váš nejlepší zápas v národním týmu?
Jeden z lepších, ale nejlepší určitě ne. V semifinále Kanadského poháru v roce 2004 to bylo ještě lepší. Tehdy byla v Torontu vynikající atmosféra, hráli tam úplně nejlepší hokejisté z celého světa. Bylo to fantastické.
Tušil jste při prvním gólu, že se k vám takhle krásně dostane puk?
Já už nejsem moc zvyklý, abych to dostával takhle do prázdné. A dneska se to povedlo hned několikrát. Jarda Hlinka hrál skvělý zápas, spolupracovalo se mi s ním velmi dobře. Je chytrý a technický, nebojí se, na puku je silný... Hrozně mile mě překvapil.
Máte radost, že jste si zahrál kombinační hokej?
Určitě, tolik se tu nenahazuje, obránci od sebe puky zbytečně neodpalují a spíš kontrolují hru. Chvilku mi trvalo, než jsem si zvyknul, ale je to příjemné.
U druhého gólu se k vám puk odrazil velice rychle. Opravdu jste byl připravený zareagovat?
Samozřejmě, že jsem byl připravený! Byla to těžká pozice, skoro z brankové čáry. Stál jsem ve správnou chvíli na správném místě.
To se vám v utkání povedlo několikrát.
Občas to tak je. Ve třetí třetině jsme měli ještě další šance, škoda, že jsme je neproměnili. Z dnešního zápasu si ale musíme vzít hlavně pozitiva.
Myslíte, že se díky těm třem gólům dostanete do herní pohody?
Jako že bych o sobě pochyboval už po prvním zápase s Dánama? Samozřejmě je vždycky fajn, když dáváte góly. Já mám rád hlavně ty důležité zápasy proti silným týmům.
