Na řeči jsem už zvyklý, tvrdí Vladimír Růžička mladší

Byl kapitánem hokejové osmnáctky, která před rokem ostudně sestoupila z elitní skupiny světového šampionátu. Právě na jeho hlavu padal největší díl kritiky. I proto, že se jmenuje Vladimír Růžička.

Letos hrál syn slavného otce na mistrovství světa za dvacítku. S vědomím, že v případě dalšího krachu bude čelit nové lavině výčitek.

"Už jsem si ale zvykl," říká devatenáctiletý útočník.

Opravdu?
Musím přiznat, že jsem v Kanadě ten tlak cítil. Nejdůležitější bylo zvládnout za každou cenu zápasy s Německem a Kazachstánem. Za tím jsme si šli.

Jenže po úvodních dvou porážkách s Kanadou a USA jste nebyli v ideálním rozpoložení. Jak se v takových chvílích člověk s napětím vyrovnává?
Jedině tak, že na ledě necháte úplně všechno a můžete mít čisté svědomí. Vždyť i ve čtvrtfinále proti Rusku jsme podali docela dobrý výkon a byla jen škoda, že jsme nedali góly. Šancí jsme na to měli dost. Rusové skončili třetí, je to velký tým. Porazit je bylo ohromně těžké.

S tátou jsem hokej moc neprobíral

Vladimír Růžička mladší byl se svým otcem během šampionátu hokejových dvacítek v dennodenním telefonickém kontaktu. "O hokeji mi toho ale moc říkat nemohl, protože neviděl jediný náš zápas. Štvalo ho, že nebyl v televizi. Takže velké debaty nás teprve čekají," usmál se mladý útočník po příletu z Ottawy.

Šlo na šampionátu opravdu jenom o to vyhrát duely s Německem a Kazachstánem?
Samozřejmě jsme chtěli překvapit, ale sami vidíte, že Kanada celý turnaj zase vyhrála. Nebyli jsme dopředu poražení, ale bohužel se nám uspět nepovedlo.

Takže nejste z šestého místa zklamaný?
Je jasné, že to mohlo být lepší. Ale co naděláme? Ostatní byli kvalitnější. Hlavně Kanada, ta je nedostižná. Mají tam plno hráčů a vybrat těch dvacet nejlepších musí být pro trenéra hrozně těžké.

V čem je kanadský hokej jiný?
Jsou vedení úplně jinak než my. Už v takhle mladém věku jsou to velcí hráči. Máme se od nich hodně co učit. A ty návštěvy, to bylo něco neskutečného. Je vidět, že juniorské soutěže a mistrovství tam ohromně žerou.

Jak jste byl na šampionátu vůbec spokojený sám se sebou?
Ono se to teď těžko hodnotí. Dostal jsem nějaký prostor a snažil se odvézt maximum. Jsem takový, že se na sobě snažím hledat chyby pokaždé. I když se daří, takže spokojený samozřejmě nejsem. Makal jsem hlavně pro tým, nechtěl jsem se zviditelňovat.