Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Náš hrdina byl nezdolný jak Terminátor, říká Mikeska

Michal Mikeska (uprostřed v bílém) brání Jaromíra Jágra v duelu Ufy s Omskem. Nalevo sleduje hru další Čech v sestavě Omsku Pavel Rosa. | foto: Vladimir Kazionov

17 2008
Pokud si říkáte, co je to za firmu v názvu hokejového týmu Ufy, budete překvapeni. Salavat Julajev je místní hrdina. Přesněji národní hrdina. Ufa je totiž hlavním městem suverénní ruské republiky Baškortostánu. Její hokejový tým, za nějž už třetím rokem hraje útočník Michal Mikeska, je tak vlastně reprezentačním mužstvem.

"Je to jediný tým v republice. Proto nám připomínají, že nehrajeme jen za svůj klub, ale za celou republiku. Že jí musíme dělat dobré jméno," vyprávěl Mikeska před zápasem na ledě Omsku, za nějž hraje Jaromír Jágr, největší hvězda ligy. Ufa tento souboj v pátek vyhrála jasně 5:1. A potvrdila, že po loňském zisku titulu v ruské Superlize bude favoritem i nově vzniklé Kontinentální hokejové ligy.

Jaké to vlastně je být reprezentantem Baškortostánu?
Určitě je příjemné být v takovém týmu. Ale hlavně jde o to, že je příjemné být v tak silném týmu.

. Michal Mikeska

Narozen: 28. října 1976 v Třebíči
Sport/pozice: hokejový útočník
Klub/tým: Salavat Julajev Ufa
Předchozí angažmá v extralize: Pardubice, Havířov
Největší úspěchy: s Pardubicemi mistr české extraligy a současně vítěz kanadského bodování (2005), s Ufou mistr ruské ligy (2008) 

Očekávání klubu v letošní sezoně jsou určitě zase veliká, že?
Jasně. Hrajeme KHL a Ligu mistrů, v obou máme za cíl finále. Po sezoně, co byla, to ani jinak nejde. Akorát letos je v Rusku dobrých týmů víc, kvalita se zvedla.

Jak to vůbec vypadá, když za vámi do kabiny nepřijde prezident klubu jako jinde, ale přímo prezident celé Baškirské republiky, aby vám takové cíle sdělil?
V pohodě, prezident je příjemný člověk. Jen v loňské sezoně kolem Nového roku jsme měli menší krizi, tak přišel v ne příliš příjemném období, ale i tak byli v pohodě. Jde o to, že jsme pořád byli na špici.

Vypadá to v Baškortostánu stejně jako jinde v Rusku?
Ufa je hezké město. Má všechno, co je potřeba. Dobré restaurace, nákupní centra, potraviny. Je to srovnatelné třeba s Omskem, kde jsme teď, možná je to u nás malinko lepší.

Baškirská republika má i svou hymnu. Takže se před domácím zápasem hraje ona, nebo jen ruská?
Obě. Ruská i baškirská.

Při ruské hymně běží v Omsku na obrazovce slova.
Aspoň si zazpívám (smích). Mám před zápasem i nějakou zábavu.

V názvu vašeho týmu je Salavat Julajev, což je baškirský hrdina, který se připojil ke vzpouře uralských kozáků proti carské vládě v druhé polovině 18. století. Znáte jeho osud?
Je to takový místní zbojník, něco jako náš Jánošík, nebo teda slovenský. Nevím, jestli přímo bohatým bral a chudým dával, ale něco takového to bylo. Ale hlavně byl hrozně nezdolný, nezničitelný. Takový terminátor. Přišel o ruce, uši, oči. A ještě ho pak věznili na nějakém ostrově.

Jsou Baškirové na svůj původ hodně hrdí?
Určitě. Rusové obecně jsou proti nám nacionalisti. Pořád hrají svou hymnu, jsou na to pyšní, odkud jsou. Baškirové taky.

Byl jste už přímo na nějaké baškirské slavnosti?
Jasně. Mají svůj folklór. Hrají na takové speciální píšťalky, tancují.

Co se u nich pije?
Když zajdete do obchodu, tak uvidíte asi třicet druhů vodky. Lipovou, březovou, mátovou... To všechno se dá pít (smích).

Před zápasem v Omsku jste s českými spoluhráči z týmu Leošem Čermákem a Miroslavem Blaťákem zašli do restaurace U Švejka na řízek. Jak často takhle někde vyrazíte?
Obvyklé to není. Chodíme jen když je někde ve městě taková česká restaurace. V Moskvě do Českého domu. A tady do Švejka.

. Baškortostán

Suverénní republika Ruské federace rozkládající se na jižním Uralu a přiléhajících nížinách, Východoevropské a Západosibiřské, na ploše 143 600 km2. Hlavním městem republiky je Ufa, obývá jej 1,1 milionu lidí. Dalšími většími městy jsou Sterlitamak, Salavat a Něftěkamsk. Baškortostán (dříve známý jako Baškirsko) obývá přes 4 miliony obyvatel, mezi nimiž je zastoupeno více než 100 národností. Těmi nejdůležitějšími jsou však tři: Baškirové, muslimský, původně kočovný národ, jenž dal zemi jméno, tvoří téměř 22 procent populace. Tataři, rovněž muslimové, tvoří více než 28 procent. A pravoslavní Rusové, v Baškirtostánu největší národnostní skupina s více než 39 procenty podílu na celkové populaci.

Jak je to v Rusku s večerkou, chodí někdo s papírek a odškrtává hráče?
Ještě se nám to nestalo. Vždycky řeknou v jedenáct na pokoji, tak jsme v jedenáct na pokoji. Zatím na nás nikdo neťukal, jestli tam jsme. Zatím jsme totiž tak špatně nehráli, aby to bylo potřeba.

Mají v tomto Češi větší důvěru?
Nevím o tom.

Zažil jste v Rusku už nějakou nebezpečnou příhodu?
Zatím ne. Občas jsou nebezpeční taxikáři. Někdy totiž bývá nebezpečné už samotné auto (smích).

Vy nemáte svého řidiče?
Ne, volám si taxíka. Někdy se ale člověku zasteskne, že by si sedl za volant. Jenže zase se nemusím na těch jejich silnicích tak stresovat.

Trávíte s českými parťáky z Ufy hodně času i mimo hokej?
Vidíme se při hokeji v podstatě každý den, myslím, že to stačí.

V Magnitogorsku spolu čeští hráči pořád hrají karty. Vy ne?
Oni spolu bydlí v jednom baráku. Mají to k sobě přes poschodí. Já to mám za klukama přes půl města.

Trojlístek Čechů ve službách mistrovské Ufy před omskou restaurací U Švejka. Zleva Miroslav Blaťák, Michal Mikeska a Leoš Čermák.

Jak jste s bydlením v Rusku spokojen?
Jsem třetí rok v jednom bytě, takže jo. Spíš, teď mi nedávno manželka volala, že na dětském hřišti leží stříkačky. To není příjemné.

Jak je něco takového obvyklé?
Těch hřišť pro děti je tady spousta, daleko víc než u nás, jsou nový a pěkný. Občas tam ale něco leží. Hlavně střepy. Oni si tady koupí lahváče, sedí v parku, popíjí. A pak to tam buď nechají, nebo rozbijí.

Jste v Rusku už třetí rok. Pořád vás ještě něco překvapuje?
Musím přiznat, že jsem si zvykal hodně dlouho. A pořád je něco... není to už šok, ale divíte se, že už jste přece na všechno připraveni.

Takže je stále něco, na co jste si ani za ty roky nezvykl?
Na podávání rukou. Vadí mi, že si každý den musíte s každým podat ruku. S celou kabinou, s ochrankou přede dveřmi, prostě s každým koho potkáte.

Tak to je asi na dlouho. V zázemí ruských klubů navíc pracuje opravdu hodně lidí.
Proto mi to pořád přijde jako nezvyk. Přijít do kabiny, říct čau a hotovo, je pro mě pořád přirozenější. Takhle čekáte, kdo odkud vyběhne ještě někdo další, s kým byste si měl jít podat ruku. Čekám kdy konečně někdo řekne: "A teď už nemusíš."

Jak vám vlastně Rusové říkají? Máte přezdívku "Mikeš" stejně jako v Česku?
Ne, v Rusku jsem Míša.

A masku Fantomase, s níž jste v Pardubicích na oslavu vítězství jezdil po ledě, máte v Rusku s sebou?
Nemám, Fantomas spinká. Je někde ve sklepě. Nastartoval citroëna a odjel (smích).

V utkání Omsku proti Ufě se Jaromír Jágr (v černém) neprosadil. Michal Mikeska si připsal asistenci

Pořád vám ještě někdo z vašich známých připomíná, že nechápe, jak jste mohl jít hrát do Ruska?
Spíš mi říkají, že nechápou, že tady zůstávám ještě další rok. To, že se jde hrát do Ruska, to už každý chápe. Je to normální, protože to není žádné utrpení. Úroveň měst i hotelů se hodně zvedá.

Ale vaše dcera půjde za rok do školy, to asi bude mít vliv na vaše rozhodování o další kariéře, že?
Určitě bude. Ale teprve začala sezona a vy už vyzvídáte, co bude za rok (pousměje se).

Tak aspoň řekněte, jaká je teď vaše pozice v týmu. Je to lepší než loni, kdy vás bylo pět cizinců?
Samozřejmě je lepší neřešit otázku cizinců. Už tak je ten přetlak v našem týmu dost velký. Ještě řešit to, že i když budete hrát solidně, tak jeden z cizinců nebude hrát.

Myslíte, že přijde čas, kdy české hokejisty v ruské lize nahradí...
Roboti (smích)?

Ne, myslel jsem třeba Finové nebo Švédové. Třeba až dohraje česká generace, která ještě měla ve škole ruštinu, a je proto přizpůsobivější.
Těžko říct. Pořád máme dobrý zvuk i kvalitu. Až nebudou výsledky, může se to změnit. A co se týká ruštiny, ta generace už podle mě skončila. Kdo má míň než třicet, z ruštiny neumí nic. Teď už do Ruska chodí mladší a mladší. Třeba Leoš Čermák už tu byl dřív, takže ten se domluví sám. Blátovi (obránci Blaťákovi) pomáhám doteď. To je ta mlaďoučká generace.

Vašeho soupeře z Omsku trénoval Sergej Gersonskij. Vy jste pod ním dříve v Ufě také hrál. Jaký je?
Liboval si ve videu, poradách, rozborech. Zpomaloval záběry a ukazoval, co jsme měli udělat jinak. Když to pak pustil normálně, bylo vidět, jak to byl krátký okamžik na to, abyste vymýšleli nějaké jiné řešení. Byl pro mě spíš teoretik. (Geronskij byl v úterý kvůli špatným výsledkům od týmu Omsku odvolán - pozn. aut.)

Věřil jste, že je schopný vést takové hvězdy jako je Jaromír Jágr?
Tak se mnou vyšel (smích).

Jágr a hokej v Rusku: Reportér MF DNES na cestě za ligou, jež chce konkurovat slavné NHL



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze