"Snažíme se hráče udržet doma, dostávají více šancí mezi dospělými a vyplácí se nám to," prozrazuje švédský kouč Stephan Lundh.
Zatímco letní Memoriál Ivana Hlinky v posledních letech ovládají Kanaďané, na dubnovém mistovství světa dominují hráčí USA. Letos si došli až na jedno klopýtnutí proti Švédsku v základní skupině hladce až do finále, kde právě tým Tre Kronor přehráli 3:1 a podruhé za sebou vyhráli zlaté medaile.
"Hrají jako hokejový stroj, nedělají chyby," hodnotil herní projev Američanů na turnaji kouč české osmnáctky Kopecký.
"Snažíme koncentrovat nejlepší hráče kategorie do 18 a do 17 let do Michiganu. Každý ročník vytvoří jeden tým, který hraje v US Hockey League proti daleko starším hráčům, kterým je 20 nebo i 22 let. Tím se tihle kluci hodně zocelí," popisuje jedinečný a především úspěšný výchovný systém USA Kurt Kleinendorst, trenér vítězného mužstva.
V čem jsou největší výhody programu? Pro Kleinendorsta to jsou hlavně zkušenosti nasbírané proti zkušenějším hráčům. "Proti starším hokejistům se tihle kluci naučí tvrdosti i rychlosti a nezaskočí je nějaká rána. Dohlížíme též na to, aby se klukům dostalo dobrého vzdělání ve školách."
Temnou stránkou systému je citelný zásah do běžného života rodin, ze kterých budoucí hvězdy hokejových arén pocházejí. "Je to velká oběť pro hráče a také jejich rodiny. Hráče v Michiganu umisťujeme do náhradních rodin, které jsou přesně instruovány a přesně vědí, jak se mají o hráče starat. Některé rodiny hráčů se dokonce celé do Michiganu přestěhují," vysvětluje Kurt Kleinendorst.
To Švédové kdysi v mládežnických kategoriích procházeli podobnou mizérií, o jaké se mluví nyní v souvislosti s českým hokejem.
"Češi mají problémy stím, že řada nejlepších mladých hráčů odchází do zámoří. My se je snažíme udržet doma, mimo jiné i tím, že dostávají více šancí mezi dospělými a vyplácí se nám to. Díky tomu například na draftu NHL máme nyní mnohem více mladých hokejistů než Češi. Je to ovšem samozřejmě i otázka ekonomiky," zamýšlí se Stephan Lundh, kouč stříbrných Švédů.
Švédsko je podobně velká hokejová země jako Česko, výsledkově je na tom v současnosti ovšem mnohem líp. Úspěchy samozřejmě nevzešly z ničeho. "Máme dobré trenéry, investujeme spoustu peněz do jejich vzdělávání. Staráme se velice pečlivě o to, jak hráči trénují, jak se stravují. Náš program běží už v téhle podobě šest nebo sedm let a výsledky jsou vidět. Před sedmi lety jsme na tom také byli špatně," vzpomíná Lundh.
Dalším pilířem reformy švédského mládežnického hokeje jsou častá soustředění. "Každý rok v srpnu pořádáme dvoutýdenní kempy, kam bereme 15 nejlepších hráčů, letos se to týká ročníků 1993 - 1994. Pak se jim věnujeme během reprezentačních přestávek, ale na rozdíl od Američanů si nemůžeme dovolit vzít hráče klubům," přibližuje švédský kouč.
Odlišně od české je koncipována i švédská nejvyšší juniorská soutěž, páteř každého úspěšného mládežnického systému.
"V nejvyšší juniorské soutěži máme dvě skupiny po 10 týmech s tím, že nejlepší čtyři týmy z každé skupiny po Vánocích postupují do bojů o titul. Tam těchto osm nejlepších týmů hraje mezi sebou. Talentovaným hráčům z menších klubů, které nepostoupili do play-off, sháníme alespoň možnost tréninku v nejlepších klubech," říká Lundh.
